Vědci na základě analýz lunárních vzorků z mise Apollo věřili, že sopečná aktivita na Měsíci utichla někdy před 2,8 miliardami let. Čínští experti však ve vzorcích z mise Chang'e-5, kterou poslala čínská kosmická agentura na naši přirozenou družici v prosinci 2020, našli vulkanické skleněné korálky, podle nichž sopečná aktivita na Měsíci pokračovala ještě před 123 miliony let. Nová studie zpochybňuje dlouhodobé přesvědčení o tamních geologických procesech. 

Nejhlasitější zvuk, jaký kdy Země zaznamenala, nebyl výstřel, ani exploze bomby, ale výbuch sopky Krakatoa v roce 1883. Tento akustický gigant doslova zmrazil zápisy v kronikách meteorologie, geografie i vojenské historie, když jeho rázová vlna obletěla planetu několikrát a způsobila otřesy vzduchu slyšitelné tisíce kilometrů daleko. Moderní věda nyní zkoumá nejen sílu a dopad takových zvuků, ale i to, co nám říkají o fyzice tlaku, vlnění a lidském vnímání zvuku.

Následky mohou být srovnatelné s jadernou válkou. Jednou k tomu dojde znovu. 

V dějinách lidstva se vyskytlo několik apokalyptických období, ve kterých byste se patrně nechtěli ocitnout.

Oceány jsou posety sopkami, ve kterých se ukrývá gigantická ničivá síla. Upozorňuje na to erupce vulkánu Hunga Tonga, kterou zachycují časosběrná videa ze satelitů.

Sopky jsou pokládány za ničitele a nositele zkázy. Nová studie, kterou vedla česká astrobioložka, však ukazuje, že jim vděčíme za kyslík, tedy i za život.