Nová evropská raketa Ariane 6 ve středu po půlnoci vynesla na nízkou oběžnou dráhu devět miniaturních satelitů. I přes některé komplikace Evropská kosmická agentura (ESA) oslavuje misi jako milník pro evropskou vesmírnou nezávislost.

Nová raketa o délce 65 metrů poprvé odstartovala z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, zámořském území v Jižní Americe, ve 21:00. Start provázely menší komplikace, nosič se ale po hodinovém odkladu vznesl k obloze.

Po zhruba hodině a šesti minutách úspěšně dosáhl nízké oběžné dráhy, kde podle serveru Space, jež se odvolal na zprávu ESA zveřejněnou na jejím blogu, vypustil ve výšce 600 kilometrů devět miniaturních satelitů.

Dva z nich budou mít za úkol určit zdroj záhadných sluneční rádiových vln, ostatní budou mít různorodé úlohy, od studia zemského klimatu a počasí po měření vysoce energetického gama záření, uvedla dále v příspěvku ESA.

Ariane 6 nesla ještě další experimentální přístroje a dvojici kapsulí. Ty se měly v rámci testu vrátit zpět do atmosféry spolu s raketou. Tak se však nestalo. Do atmosféry se kvůli technickým problémům nevrátily ani kapsule, ani Ariane 6.

Krok k nezávislosti  

Raketa měla dopadnout do bodu Nemo, nejvzdálenější oblasti od pevniny v Tichém oceánu, kde kolem roku 2030 spočinou i ostatky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). ESA nicméně i přes tento nezdar považuje misi za úspěšně splněnou.

Evropa se totiž vrátila do vesmíru. „Je to historický den pro ESA a Evropu,“ oznámil šéf kosmické agentury Josef Aschbacher. „Ariane 6 požene Evropu do vesmíru a zapíše se tím do historie.“ Na raketu se čekalo velice dlouho. 

Její vývoj začal už v roce 2014 a první start ESA plánovala na rok 2020. Jenomže nastaly technické potíže, přišla pandemie covidu-19 a na Ukrajině vypukla válka. Start dvoustupňové rakety za čtyři miliardy eur (101 miliard korun) byl odkládán opakovaně.

Po vyřazení Ariane 5 byla Evropa v umisťování satelitů na oběžnou dráhu závislá na třetích stranách – například na SpaceX. Přestože není nový model se dvěma přídavnými motory a jedním hlavním motorem Vulcain znovupoužitelný, je klíčovým krokem k nezávislosti.

Jak Aschbacher připomněl, náš každodenní život je na družicích zcela závislý, ať už hovoříme o předpovědích počasí, řešení katastrof či telekomunikacích. „Je nepředstavitelné, aby Evropa neměla nezávislý přístup do vesmíru,“ uvedl.