Výzkum ukázal, že ženy, které jedly nejvíce ultrazpracovaných potravin, měly 80 rozdílně metylovaných oblastí DNA oproti ženám s nízkým příjmem UPF. Ve většině případů šlo o sníženou metylaci, což je mechanismus, který reguluje aktivitu genů.

Podle autorů mohou výsledky naznačovat možnou biologickou souvislost mezi vysokým příjmem průmyslově upravených potravin a negativními zdravotními dopady. Samotná studie ale neprokazuje příčinnou souvislost.

Ultrazpracované potraviny zahrnují například balené snacky, slazené nápoje, instantní jídla či vysoce upravené polotovary. Jejich spotřeba celosvětově roste a tvoří až polovinu denního kalorického příjmu v mnoha vyspělých zemích.

V předchozích výzkumech byly spojovány například s obezitou, srdečními chorobami, poruchami metabolismu či zrychleným stárnutím organismu.

Chce to další studie

Studie zahrnovala 30 žen ve věku 20 až 40 let. Po analýze stravovacích návyků a laboratorních vzorků byl sledován genom pomocí moderní sekvenační metody. Do závěrečné analýzy se dostalo 15 vzorků: sedm žen s nejnižší konzumací UPF a osm s nejvyšší.

Nejvíce postižené genetické oblasti byly spojeny s metabolismem i procesy souvisejícími s rakovinou.

Autoři zdůrazňují, že jde o malý výzkum s omezeními, mimo jiné kvůli počtu účastníků a tomu, že výsledky nebyly statisticky korigovány na více testů. Přesto podle nich studie otevírá další cestu, jak zkoumat dopady moderní stravy na zdraví.

„Výsledky naznačují, že ultrazpracované potraviny mohou ovlivňovat genovou regulaci prostřednictvím epigenetických mechanismů,“ napsali autoři práce.

Další výzkum s větším počtem účastníků má nyní potvrdit, zda podobná souvislost skutečně existuje, a jak významný může být vliv UPF na dlouhodobé zdraví.