Falešné zprávy nás ovlivňují víc, než si připouštíme

25. 9. 2019 – 18:59 | Člověk | Radek Chlup | Diskuze:

Falešné zprávy nás ovlivňují víc, než si připouštíme
Koncepce 'Fake news'. Věříte v louku s modrou oblohou za zdí s ostnatým plotem? | zdroj: Profimedia

Falešné vzpomínky se nám vštípí se nám do hlavy, aniž bychom to věděli, a věříme jim natolik, že jsme ochotni za nimi stát. Neuvědomujeme si, že to, co si pamatujeme, se možná nikdy nestalo.

Irsko-americký tým badatelů z University College Cork podnikl v týdnu, který předcházel referendu o legalizaci potratů v Irsku v roce 2018, zajímavý výzkum: Zkoumali spojitost falešných zpráv (fake news) a falešných vzpomínek ve vztahu k referendu v reálném světě.

Vedoucí autorka studie Gillian Murphyová z University College Cork si pro 3140 voličů v referendu připravila šest zpráv z médií.

Dvě z šesti zpráv obsahovaly příběhy, které ukazovaly aktivisty na obou stranách problému, zapojené do protiprávního nebo obecně špatného chování.

Po přečtení zpráv byli účastníci dotázáni, zda o některých událostech slyšeli. Zároveň byli varování před fiktivním charakterem některých z nich.

zdroj: YouTube

Téměř polovina účastníků výzkumu vylíčila barvitou vzpomínku alespoň na jednu událost. Velká část účastníků výzkumu líčila barvité vzpomínky na smyšlené příběhy. 

Ti, kteří byli za legalizaci potratů, si přitom častěji vzpomněli na klam o odpůrcích referenda. Naopak lidé, kteří oponovali zastáncům legalizace, si zase častěji vybavili fikce svých odpůrců

Které fejky si pamatujeme

Nejhorším zjištěním výzkumu bylo to, že mnozí jeho účastníci nedokázali přehodnotit svou paměť ani poté, co se dozvěděli, že některé zprávy jsou falešné. Několik jedinců dokonce líčilo podrobnosti, které ani ve falešných zprávách nebyly.

"Ukazuje to, jak snadno můžeme zasadit do paměti tyto zcela vymyšlené vzpomínky, a to i přes výslovné varování, že zprávy jsou falešné," upozornila Murphyová.

Účastníci, kteří měli horší kognitivní test, nebyli náchylnější ke tvorbě falešných vzpomínek víc než voliči s vyšším skóre. Spíše si pamatovali vymyšlené příběhy, které odpovídaly jejich názorům.

Výsledky ukazují, že lidé s lepšími kognitivními schopnostmi se mohou s vyšší pravděpodobností odpoutat od své osobní zaujatosti.

Tým chce svou studii rozšířit a zaměřit se na referendum o Brexitu nebo hnutí #MeToo. Elizabeth Loftusová, výzkumnice paměti z Kalifornské univerzity v Irvine, má za to, že pochopit účinky falešných zpráv je zásadní s ohledem na to k, že sofistikované technologie usnadňují vytvářet nejen falešné zprávy a obrazy, ale i falešná videa.

 Studie byla publikována v AssociationforPsychologicalScience.

Nejnovější články