Dobrá kondička zajišťuje lepší přísun kyslíku a živin do mozku a pomáhá tak v boji s neurodegenerativními chorobami jako jsou Parkinsonova choroba či stařecká demence.

Cvičení však má blahodárný vliv i na každodenní fungování našeho mozku. Jednotlivá pozitiva se navíc mohou lišit podle typu tělesné aktivity.

Aerobní cvičení, jako je třeba běhání nebo cyklistika, vede ke zlepšení verbální paměti, jejíž nedostatek jistě důvěrně zná každý, kdo si nemohl vzpomenout na určité slovo, ačkoli ho měl "na jazyku".

Posilování naopak zvyšuje asociativní paměť zahrnující například přiřazení tváře ke správnému jménu, ale značně vylepšuje i schopnost rozhodování, řešení komplexních problémů a několika problémů najednou.

Pár desítek minut nepříliš sešněrované fyzické aktivity, třeba procházka nebo krátký sprint, výrazně pomáhá dětem se soustředěním. Efekty takové činnosti však rychle vyprchají.

To vysoce strukturovaná aktivita, při které je třeba dodržovat a hlídat pevně daná pravidla, sice soustředění krátkodobě snižuje (sportovní zápas před testem z matematiky tak zřejmě nebude to pravé), ale dlouhodobě pomáhá s jeho postupným prodlužováním a prohlubováním.

Sportovní aktivity náročné na koordinaci několika smyslů najednou, například lezení po skále nebo surfování, prokazatelně zlepšují pracovní paměť a schopnost řešit problémy.

Intenzivní trénink sestávající z epizod mimořádného fyzického vypětí a "vydýchávání" zase pomáhá při odvykání návykovým látkám a snižuje pocit hladu.

Přinejmenším zčásti je za to zřejmě zodpovědný "hormon hladu" ghrelin, který tělo vylučuje při prázdném žaludku a jehož hladiny se při takovém cvičení výrazně snižují.

Zcela bez výhod ale nejsou ani klidnější aktivity. Pomalá procházka, zejména v přirozeném prostředí, značně zvyšuje kreativitu. Srovnatelné účinky má zřejmě i tanec. Jóga, meditace a podobné činnosti zase snižují stres a pomáhají udržovat mozek mladý až do vysokého věku.

Konkrétní procesy, které stojí za uvedenými účinky tělesného cvičení, odborníci teprve začínají poznávat. Zcela jistě však mezi nimi nalezneme lepší prokrvení konkrétních částí mozku doprovázené výraznějším přísunem živin, kyslíku a hormonů.

To vede k jejich většímu rozvoji a v pokročilém věku zabraňuje přirozenému i chorobnému zmenšování některých částí centrální nervové soustavy.

Cvičení navíc tělu umožňuje srovnat hladiny hormonů a enzymů na jejich přirozenou úroveň vyvedenou z rovnováhy moderním stylem života.

Zkrátka, přiměřená tělesná aktivita má výhody v jakémkoli věku. A čím je různorodější, tím lépe.