V angličtině se tomu říká „uncanny valley“, český ekvivalent je „tajemný val“. Nejde však o nějakou prapodivnou krajinnou oblast, nýbrž o termín, uplatňovaný u jakéhokoli pokusu uměle napodobit člověka.

Tajemný val se týká jak robotů, tak počítačem vymodelovaných postav, a pracuje s principem, podle kterého spolu s realističností umělého člověka stoupá zároveň míra jeho nepřirozenosti. V oblasti počítačové animace se termín uplatňuje jako popis stavu, kdy na pohled velmi propracovaný model člověka působí bizarně, protože čím věrnější je, tím spíš mu „neprojdou“ i nevědomky vnímané detaily, na které jsme z každodenního života zvyklí.

Teorie tajemného valu byla v nedávné době zpochybněna: je např. možné, že mladé generace, vyrůstající v obklopení umělých herců i humanoidních robotů, už nebude na jejich vnímání tak přísná. Aktuální cestu ven z „nepřirozeného údolí“ ale naznačil grafik a animátor Chris Jones.

zdroj: YouTube

S pomocí běžně dostupných animačních a grafických programů jako Lightwave nebo Krita ručně, tedy bez použití technologie snímání pohybu, vymodeloval testovací animaci, která je už hodně blízko k nerozeznání od člověka – a troufáme si tvrdit, že v některých výrazech už bychom rozdíl nepoznali, nevědět o něm dopředu.

Je výmluvné, že doposud neznámý animátor má po zveřejnění své práce plné ruce s probíráním zakázek, které se jeho směrem začaly hrnout. Krátká scéna má samozřejmě daleko do celovečerního filmu nebo počítačové hry, ale když si představíme, že by podobnou práci odvedla celé firma (nebo v budoucnu prostě jen výkonný hardware), zdá se být překonání tajemného valu konečně na dosah.