Výzkum publikovaný na portálu ScienceAlert přináší důrazné varování: Prolonged fasting (prodloužený půst) není léčbou rakoviny, ani není dostatečný důkaz, že by dokázal nádor zničit.  Přesto se zejména v prostředí wellness komunit objevuje jako důvěryhodná alternativa – metafora sebe-nějaké kontroly nad tělem a nemocí. Musíme však musejí rozlišit mezi touhou po jednoduchém řešení a složitou realitou fyziologie.

Jak půst ovlivňuje tělo a proč nejsou výsledky jednoduché

Během půstu – a to i poměrně krátkodobého – dochází k řadě adaptací: aktivuje se proces autofagie (recyklace buněčných komponent), mění se energetický metabolismus, klesá inzulinová odpověď a někdy se zpomaluje buněčný růst.  V laboratorních modelech to vypadá jako dobrý základ: méně živin znamená méně „paliva“ pro divoce rostoucí buňky. Jenže realita pacientů s rakovinou je podstatně složitější.

Předně proto, že rakovina není jedno onemocnění – představuje širokou škálu typů s různou genetickou a metabolickou výbavou. Toto heterogenní spektrum znamená, že to, co může fungovat (nebo aspoň fungovat v některých experimentech) pro jeden typ, neplatí pro jiný. Autor článku zdůrazňuje: „Biologie není tak jednoduchá.“

Dále: U prodlouženého vodního „půstu“ (např. 21 dnů) dochází k možným nežádoucím účinkům – dehydratace, nerovnováha elektrolytů, ztráta svalové hmoty, pokles krevního tlaku. U lidí s rakovinou, kteří již mají oslabený stav, podvýživu či jsou po chemoterapii, tyto efekty mohou znamenat reálné riziko zhoršení stavu. 

Navíc studie z roku 2024 ukázala paradoxní efekt: po období půstu následuje náhlé obnovení růstu buněk skrze dráhu mTOR, která podporuje syntézu proteinů a proliferaci. U zdravých tkání je to regenerační proces – ale u buněk s poškozenou DNA či již přítomnou nádorovou mutací to může znamenat podporu maligního růstu. 

Rizika pro pacienty s rakovinou

Jestliže pacient, který podstupuje například chemoterapii, vstoupí do prodlouženého půstu, může nastat kombinace rizik: malnutrice, zvýšená toxicita léčby, opožděné zotavování, snížená schopnost imunitního systému bojovat s nádorem nebo infekcemi. Studie upozorňuje, že není důkaz, že by takový půst dokázal nádor v lidském těle eliminovat. 

V oblasti klinického výzkumu se zatím zaměřuje na krátké půsty nebo na tzv. půstu-imitující diety („fasting-mimicking diets“), obvykle méně než 48 hodin, a vždy pod lékařským dohledem. Tyto studie mohou naznačit určité benefity, avšak nejde o stejné zásahy jako „21 dní bez jídla“. 

Proč tedy půst přitahuje pozornost?

Přitažlivost je logická: nemocní hledají kontrolu, rychlé řešení, naději. Půst je atraktivní – nejprve nic nejíš, pak tělo „vyčistí“ a samo se uzdraví. Ale pojmejme to jako mýtus: myšlenka, že tělo samo bez léčby porazí nádor, je nebezpečná. Autorka článku uvádí, že mnoho populárních tvrzení ignoruje skutečnost, že většina studií byla na zvířatech nebo buněčných kulturách, ne na pacientech. 

Co říká výzkum – a co zůstává otevřené

Metabolické výzkumy přinášejí zajímavé poznatky: půst může redukovat inzulin, IGF-1, aktivovat autofagii a snížit zánětlivé procesy v experimentálních podmínkách.  To znamená, že regulace výživy a metabolismu by mohla být v budoucnu jedním z podpůrných přístupů v onkologii, například ke zvýšení citlivosti nádorových buněk na terapii nebo ke snížení vedlejších účinků. Ale klíčovým slovem je podpůrný – nikoliv samostatná léčba.

Kromě toho: zatím chybí rozsáhlé klinické studie, které by prokázaly bezpečnost a účinnost extrémních půstů u pacientů s rakovinou. Různé typy nádorů, různé léčebné režimy a různé zdravotní stavy znamenají, že generalizace není možná. Článek varuje, že sen o „vyléčení sklenicí vody a vůlí“ je nebezpečný.

Doporučení a co brát v úvahu

Pokud někdo uvažuje o půstu ve spojitosti s onkologickou léčbou, musí být velice opatrný. Základní doporučení jsou:

• Nezahajujte prodloužený půst bez souhlasu a dohody s onkologem a nutričním specialistou.

• Ujistěte se, že výživa, hydratace a stav těla jsou adekvátní – rakovina sama o sobě může vyvolávat malnutrici a ztrátu svalové hmoty.

• Vnímejte půst jako možnou součást podpůrné péče, ne jako náhradu standardní onkologické léčby.

• Buďte obezřetní vůči tvrzením, která nejsou podložena klinickými daty – zejména pokud se jedná o „zázračné“ diety, které slibují vyléčení.

Výzkum z portálu ScienceAlert shrnuje, že prodloužený vodní půst není osvědčenou léčbou rakovinya samotný půst může mít i negativní důsledky pro pacienty s onkologickým onemocněním.Pokud se metabolismu a výživě v kontextu onkologie dostane více pozornosti, je to pozitivní – ale radikální hladovění zůstává riskantní možností.

Naše naděje musí být založena na důkazech, pečlivém řízení a integraci výživy s léčbou, ne na mýtech. Pacientům s rakovinou pak především patří jasné sdělení: standardní léčba (např. chirurgie, chemoterapie, radioterapie, imunoterapie) zůstává základním pilířem.