Homo sapiens se spustili s tajemnými denisovany
5. 4. 2021 – 16:08 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Pravěk byl tavícím kotlem druhů. Naši předci se křížili nejen s neandrtálci.
Moderní lidé, žijící dnes v jihovýchodní Asii, nesou stopy DNA tajemného druhu denisovanů. Vyplývá to z výsledků nové studie, která ukazuje, že naši příbuzní denisované byli v pravěku častějším jevem, než jsme dosud tušili. Dali by se nazvat „neandrtálci východu“.
Na stopě evoluční záhady
Na své cestě z Afriky před 70 000 lety se druh Homo sapiens setkal a křížil s dalšími skupinami homininů, které kolonizovaly Eurasii.
První z těchto setkání bylo s neandertálci a mělo za následek v průměru dvě procenta neandrtálských genů u dnešních Evropanů.
Další setkání se týkala tajemných denisovanů. Ostatky této vyhynulé větve pralidí se dosud podařilo najít jen v jeskyních na Sibiři a v Tibetu.
Biologové João Teixeira a Kristofer M. Helgen ale nedávno zjistili, že denisované žili na ostrovech dnešní Indonésie. Nenašli tam jejich ostatky. Zato objevili denisovanské DNA u tamních obyvatel.
Nalezli tedy genetické důkazy, že se předkové současných lidí žijících na ostrově v jihovýchodní Asii křížili s denisovany, obdobně jako se mnoho skupin Homo sapiens mimo Afriku během své evoluční historie křížilo s neandrtálci.
Tento objev ukazuje na to, že denisované byli významný druh. Vyvolává však také novou otázku: Pokud byli denisované častým jevem v jihovýchodní Asii, proč jsme je odhalili jen na Sibiři a v Tibetu?
Po boku hobitů?
Na území Indonésie a Filipín byli již dříve odhaleni zástupci Homo floresiensis a Homo luzonensis, potomci tamních zástupců Homo erectus. Můžete je znát jako prehistorické hobity, tedy hominidy nízkého vzrůstu podobné bytostem z Tolkienova Pána prstenů.
Co když však některé, byť zdaleka ne všechny, odhalené fosilie obou druhů patřily denisovanům?
Portrét mladé denisovanské ženy sestavený na základě nálezu prstu v jeskyni na Sibiři.
| zdroj:
Profimedia
Je vlastně možné, že část fosilií denisovanů jsme měli celou dobu na očích, ale považovali jsme je za hobity. Druhou možností je, že část denisovanů se s ostrovními hobity spojila. Tomuto scénáři nahrávají některé nálezy pokročilých kamenných nástrojů, které mohly vzniknout ještě před příchodem předků člověka.
Tato možnost se pere s tím, že geny hobitů se u moderních lidí nenašly. Z toho vyplývá, že hobité se s nekřížili s denisovany, jejichž potomci měli vliv i na první asijské zástupce Homo sapiens.
Dostali špatné jméno
„Potvrzené fosilie denisovanů jsou extrémně vzácné a dosud byly nalezeny pouze ve střední Asii,“ píší ve své studii, publikované v žurnálu Nature Ecology and Evolution, Teixeira a Helgen. „Ale možná byli denisované mnohem rozmanitější co do velikosti a tvarů, než jsme si dosud uvědomovali,“ připouštějí.
Vědci přitom upozorňují, že jsme jejich fosilie už mohli dávno najít – ale dali jsme jim špatné jméno.
Pokud je jejich hypotéza správná, mohli by se záhadní denisovanové již nyní nacházet v paleontologických sbírkách pod jmény H. floresiensis, H. luzonensis nebo H. erectus. Tato možnost by mohla být brzy potvrzena, anebo vyvrácena.