Proč trvalo ranému člověku tak dlouho, než opustil Afriku? Patrně kvůli tomu, že ji neandrtálci opustili dřív a lidé s nimi potom museli tvrdě bojovat o území.

Stará a dlouhá válka

Tento pozoruhodný výklad pradávné historie podává Nicholas R. Longrich. Evoluční biolog a paleontolog z Bathské univerzity v Anglii v článku zveřejněném v magazínu Science Alert popisuje, jak vypadala déle než 100 tisíc let trvající válka obou druhů – neandrtálců a lidí.

Neandrtálci (Homo neanderthalensis) byli urostlí, zdatní v lovu a vzdorovali mrazivému podnebí, připomíná Longrich. Avšak přestože byli v Evropě a Asii dříve nežli Homo sapiens, mizí v období před 40 tisíci až 20 tisíci lety.

Přesnou odpověď na otázku, proč se to stalo, nemáme. Vzhledem k tomu, že s koncem neandrtálců je spojen nástup Homo sapiens do jejich teritoria, je však téměř jisté, že naši předci k němu přispěli.

Člověk (vlevo) a neandrtálec. | zdroj: Profimedia

Předpokládá to také Longrich. Na mapě Afriky a Eurasie kreslí linie postupů ofenziv a ústupů, které znázorňují konflikt obou druhů jako válku trvající déle než sto tisíc let.

Také šimpanzi válčí

"Je nepravděpodobné, že se moderní lidé setkali s neandrtálci a rozhodli se nechat jeden druhého žít v míru," píše Longrich. "Pokud nic jiného, populační růst je nutil, aby měli dostatek potravy a získali víc území k lovu."

Longrich upozorňuje, že územní konflikty můžeme pozorovat také u našich nejbližších příbuzných – šimpanzů. Jejich samci se běžně shromažďují, aby napadli a pobili samce z konkurenčních tlup.

Právě dnešní šimpanzi ale naznačují, že stotisíciletá válka neandrtálců a lidí nebyla strategickým záměrem. Bylo to prostě zápolení podobných druhů, které měly podobný životní styl.

Primitivní Homo sapiens se z Afriky do Evropy dostali nejspíš před 200 tisíci lety. A narazili právě na neandrtálce, kteří jejich postup odrazili. Trvalo více než 100 tisíc let, než modernější Homo sapiens prošli přes Arabský poloostrov a Blízký východ do Evropy. Jiným pak podařilo dostat do Evropy přes Gibraltarský průliv

Mapa ukazuje postup Homo sapiens do Evropy. Modré šipky znázorňují odraženou ofenzivu primitivních Homo sapiens před 200 tisíci lety. Červené šipky popisují úspěšnou ofenzivu moderních Homo sapiens po více než 100 tisících letech. | zdroj: Nicholas R. Longrich

Tentokrát se lidé v Evropě už udrželi. Zato neandrtálci začali mizet.

Během těchto 100 tisíc let podle Longriche vedli Homo sapiens s neandrtálci válku, která se dá označit přívlastkem zákopová. "Neandrtálci museli být zdatnými bojovníky," píše Longrich. "Jejich velké oči jim dávaly výhodu lepšího vidění v šeru."

Indicií dávného válčení jsou podle Longriche nálezy zlomenin dolních částí paží. Naznačují snahu vykrýt nebo odvrátit údery mířící na hlavu. U neandrtálců jsou časté. A nejméně jeden neandrtálec pocházející z věhlasného naleziště v irácké jeskyni Šánidar zahynul na následky bodnutím kopí do hrudi. Taková poranění se přitom častěji vyskytují u ostatků mladých mužů

Proč ale člověk získal převahu nad neandrtálci?

Někteří paleontologové uvažují o lepších lovících technikách, které lidem umožnily rychlejší populační růst. Jeden z názorů upozorňuje, že lidem mohla dát výhodu domestikace vlků, kteří jim pomáhali při lovu a hlídali jejich sídla. Lidé také mohli mít lepší schopnost dorozumívat se, což je při lovu a boji důležité.

Válka je nám vlastní

Příčinou vítězství lidí byla nejspíš kombinace několika faktorů, které z Homo sapiens udělaly lepší válečníky.

"Nakonec jsme válku vyhráli. Nebylo to tím, že by neandrtálci neměli sklony k válčení. Nebyla to rychlá válka, ale válka dlouhá a vyhlazovací. Zvítězili jsme, protože jsme se stali lepšími válečníky než oni," píše v pozoruhodném článku Nicholas R. Longrich.