Změnami tam prochází všechno. Mořský led, ledové šelfy a příkrovy, regionální oceánské proudy a mořský život.

„Antarktida vykazuje znepokojivé známky rychlých změn v ledu, oceánu a ekosystémech. Některé z těchto náhlých změn už bude těžké zvrátit,“ řekla Nerile Abramová, profesorka na Australské národní univerzitě a hlavní autorka nové studie.

Zpětnovazební proces 

Úroveň mořského ledu je mnohem nižší než v minulých staletích. Tyto změny jsou velmi rychlé. Mořský led se od roku 2014 v průměru vzdálil od pevniny přibližně o 100 kilometrů. Celkem 90 procent tepla generovaného člověkem absorbují oceány.

Vědci se děsí procesu popisovaného jako valící se sněhové koule nebo zpětnovazební smyčka. Mořský led odráží sluneční záření zpět do vesmíru. Když taje, odhaluje tmavou mořskou hladinu, která teplo absorbuje. Dochází k oteplování, které ohrožuje mořský život a antarktickou cirkulaci – proudy roznášející po celém světě teplo. Tající led navíc zvyšuje hladinu oceánu.

Scénář se opakuje a zrychluje. Tání mořského ledu, oteplování oceánu a růst hladiny šlapou na pedál. Mezitím k tomu dochází i na pevnině. Bílý led odrážející sluneční záření odhaluje tmavou půdu absorbující teplo. Kontinent se otepluje a přispívá k tomuto procesu, který může podle vědců vést k „bodu zlomu“ a kolapsu celých ekosystémů. I kdybychom přestali spalovat fosilní paliva, už to podle autorů výzkumu nezastavíme.

Nevyhnutelná katastrofa

Pokud by roztál celý antarktický ledový příkrov, hladina světového oceánu by vzrostla o neuvěřitelných 58 metrů. K tomu by se svět musel ohřát o 5 stupňů Celsia. Při současném tempu oteplování a spalování fosilních paliv v důsledku tání příkrovu vzroste hladina o nejméně tři metry, varují vědci. Voda zaplaví pobřežní oblasti a o domovy připraví stovky milionů lidí.