Romantické snímky polárníků mířících na saních nebo lyžích k severní točně budou definitivně patřit do 'roztáté' historie. Pól se ocitne pod vodou.

Rozbory vrtů u pobřeží Antarktidy odhalily pozůstatky po deštném pralese, který se rozkládal v polární oblasti před 90 miliony let. Jednou se tam může vrátit...

Satelitní snímky a průzkum pomocí dronů objevili u severovýchodního výběžku Antarktického ostrova obří, dosud skrytou, kolonie zhruba tři čtvrtě milionu hnízdících párů tučňáků kroužkových. O tom, že v oblasti tučňáci žijí, se vědělo, rozsah kolonií ale odborníky překvapil. Dosud známá populace se tak díky nim více než zdvojnásobila.

Není tomu tak dávno, co vědecké týmy světových mocností – Spojených států, Velké Británie, Ruska, ale třeba také Japonska – závodily o první navrtání tajemných podledovcových jezer ve věčně zmrzlé Antarktidě. Srovnatelné útvary se nikde jinde na světě nevyskytují. Kontinentální ledovcový štít se v dnešní době nachází kromě Antarktidy už jen v Grónsku, tam jsou ale podložní nádrže periodicky propojené s povrchem. Antarktická podledovcová jezera oproti tomu mohou být odříznutá pod kilometry ledu až miliony let.

Není složité si domyslet, kde přišly antarktické Krvavé vodopády ke svému strašidelnému jménu. Složitější ale bylo zjistit, odkud se jejich charakteristická barva bere. Původně byly podezřívány červené řasy, ale „viníkem“ je nakonec staré dobré železo.

Z pohledu člověka to působí až směšně. Tučňáci jsou obecně považováni za jedny z nejroztomilejších živočichů a jejich charakteristické ťapkání vyvolává pobavené úsměvy. Jenže tenhle zdánlivě neohrabaný styl chůze má své zásadní výhody.