Jediný bod, ve kterém je nepředstavitelným způsobem zhuštěná hmota a PRÁSK!, máme tu vesmír, kynoucí během miliard let do podoby, v jaké ho pozorujeme dnes. Tohle je v kostce proces, který věda nazývá velkým třeskem, a vysvětluje jím, jak vesmír vznikl.

Z otázek, které člověka v souvislosti s velkým třeskem napadají, jde závrať: odkud se ta hmota vzala? Co bylo před velkým třeskem? Co ho způsobilo? Když vezmeze v potaz, že s třeskem začal i samotný čas, minimálně druhá otázka padá – bez existujícího času nemůže existovat ani žádné „před“...

zdroj: wikipedia

Takovému uvažování se lidský mozek pochopitelně vzpouzí, protože na něj není stavěný. Co když by ale šlo existenci vesmíru vysvětlit i bez velkého třesku? O něco takového se pokusili vědci z univerzity v egyptské Banze, vycházející z práce teoretického fyzika David Bohma.

Startovním bodem jejich snažení byly nové poznatky z kvantové fyziky a jejich aplikace na Einsteinovu teorii obecné relativity. Rovnice, které taková legrace obnáší, jsou pochopitelně vysoce komplikované, ale když to vezmeme hodně zjednodušeně, šlo v podstatě o nahrazení principů klasické geodézie kvantovou mechanikou.

To znamená, že trajektorie částic, počítané s přihlédnutím ke gravitaci, byly nově odvozeny od kvantových zákonitostí, kdy se částice chovají krajně nezpůsobně. Co po vypočítání takto upravených rovnic dostaneme? Vesmír, který se obejde bez velkého třesku!

zdroj: tisková zpráva

Z hlediska kosmologie fungují výše uvedné úpravy jako kosmologická konstanta, zaručující nekonečný vesmír o konečné velikosti. Závěry rovnic, do kterých tuto konstantu zasadíme, jsou elegantní především v tom, jak se obejdou bez temné energie, se kterou zatím pracuje teorie velkého třesku.

Tu ale podporují důkazy: například záření kosmického pozadí, v podstatě dohasínající teplo teorií předpokládaného třesku. A právě důkazy nové hypotéze naopak scházejí. Už teď ale představuje inspirativní nahlédnutí vůbec největší otázky, jejíž odpověď nepřestává kosmologie usilovně hledat.