Americký fyzik Robert Scherrer v nové studii přirovnal průlet primordiálních černých děr lidským tělem ke kulce vypálené ze střelné zbraně. Míra poškození by se odvíjela podle její hmotnosti, došel k závěru odborník.

Teorie relativity Alberta Einsteina změnila naše chápání prostoru, času a gravitace, selhává ale u řešení samotného Velkého třesku. V okamžiku zrodu kosmu se fyzikovy rovnice rozpadly, což do dnešních dnů brání vědcům ve vytvoření kompletního obrazu o vesmíru. Změnit by to mohla takzvaná numerická relativita.

Podle současných modelů měl Velký třesk vytvořit stejné množství hmoty a antihmoty, které by se vzájemně anihilovaly a ve vesmíru by nezbylo nic než světlo. A přesto planety, hvězdy i lidé jsou složeni z hmoty, zatímco antihmoty je v kosmu jen nepatrné množství.

Vesmír se nemusí pořád rozpínat. Už za 100 milionů let by se mohl smršťovat.

Na začátku byl… podle obecně přijímané teorie Velký třesk – exploze, po které se vesmír začal rozpínat. Nová hypotéza talentovaného fyzika však naznačuje možnost, že začátek nebyl a vesmír existoval vždy, od nepaměti.

Vesmír byl na svém počátku "temnější než noc". Osvítily ho až hvězdy z prvních galaxií. A vědci určili, kdy tento úsvit nastal.