Infarkt na věk nehledí, počet případů prudce roste mezi lidmi kolem 20 let
28. 4. 2025 – 13:00 | Člověk | Radek Chlup | Diskuze:

Kardiovaskulární problémy spojujeme se stárnutím, v posledních letech se však karta obrací. Odborníci znepokojeně sledují, jak u starších lidí srdečních chorob ubývá, zato u těch mladších (20 až 50 let) jsou stále běžnější. Hledat za tím máme hlavně stres, nezdravý životní styl a následky covidu-19.
Srdeční selhání nebo infarkt už dávno není jen fenomén starších generací. Čím dál častěji podle odborníků postihují mladší generaci ve věku 20 až 50 let.
Výskyt infarktů mezi lidmi ve věku 18 až 44 lety stoupl za poslední čtyři roky o 66 procent. U starších generací je přitom trend opačný – počet případů klesá.
Častější jsou u mladých osob i srdeční selhání či zástava srdce. Důvod je prostý, zdraví srdce zhoršuje stres a nezdravý životní styl. To znamená konzumace alkoholu, kouření, špatná strava a nedostatek pohybu. Zdraví srdce negativně ovlivňuje i obezita, vysoký krav a cukrovka.
Po těch letech od pandemie se ukázalo, jak má covid-19 negativní dopad na zdraví srdce, které může podle odborníků zatěžovat i roky po prodělání nemoci.
Prevence by se měla týkat i mladých
Vědci také varují před dalším rizikovým faktorem – rasismem a sociální nerovností. Mnoho lidí v tom důsledku nemá přístup ke kvalitní zdravotní péči. V USA jsou podle dostupných dat nejvíce ohrožení mladí lidé tmavé pleti.
Ženy jsou na tom hůře než muži. Mají horší následky po prodělaném infarktu, častěji umírají do pěti let od jeho prodělání a lékaři častěji přehlížejí nebo podceňují příznaky.
Odborníci tvrdí, že přimět mladé, kteří nemají pocit, že by to byl jejich problém, k prevenci je opravdová výzva.
V čem taková prevence spočívá? Hodně pravidelného pohybu, zdravá strava a dostatek spánku jsou zásadní. Významně snížit riziko pak můžete sledováním tlaku, cholesterolu anebo cukru.