Články s tagem: nemoci srdce

Člověk

Pomerančový džus může pro váš organismus udělat více, než si myslíte

Pomerančový džus pijeme, protože nám chutná. Stal se běžnou součástí našich snídaní. Podle nové studie je tento návyk zdravější, než si myslíme. Osvěžující nápoj dokáže měnit aktivitu tisíců genů v našich imunitních buňkách, řídících zánětlivé procesy, krevní tlak nebo způsob zpracovávání cukru naším organismem.
Člověk

Muži potřebují pro udržení zdravého srdce dvakrát více pohybu než ženy

Pokud chtějí muži snížit riziko ischemické choroby srdeční srovnatelně se ženami, musejí cvičit dvakrát více. Zjistila to nová studie, navazující na dřívější práci, podle které má něžné pohlaví z pohybu větší prospěch než muži, je však fyzicky méně aktivní, což znamená, že s větší pravděpodobností nesplní své cíle ve fyzické aktivitě.
Člověk

Infarkt na věk nehledí, počet případů prudce roste mezi lidmi kolem 20 let

Kardiovaskulární problémy spojujeme se stárnutím, v posledních letech se však karta obrací. Odborníci znepokojeně sledují, jak u starších lidí srdečních chorob ubývá, zato u těch mladších (20 až 50 let) jsou stále běžnější. Hledat za tím máme hlavně stres, nezdravý životní styl a následky covidu-19.
Technologie

Vědci mění pravidla hry, nemocné srdce chtějí léčit náplastí

Vědci chtějí přelepit nemocné srdce náplastí. 
Člověk

Pravidelnost spánku je důležitější než jeho délka

Nepravidelnost spánku škodí nejen našemu srdci.
Člověk

Viagra snižuje riziko infarktu a předčasného úmrtí. Budou ji brát i ženy?

Modrá pilulka může sloužit jako ochrana proti selhání srdce.
Člověk

Vědci poprvé navigovali kmenové buňky přímo do srdeční tkáně

I přes všechen pokrok na poli lékařství patří srdeční choroby stále mezi nejčastější zabijáky. Částečně je to způsobeno i naší nedokonalou schopností rekonstrukce a regenerace poškození srdeční tkáně. Různé výzkumy k této šlamastice přistupují různými metodami - někdo vše řeší pěstováním umělých orgánů, jiný vývojem mechanických komponentů, nyní se objevila další práce, která pro změnu sází na kmenové buňky. Ty se totiž jejím autorům pod vedením Adama Perrimana z Harvardu poprvé podařilo doručit cíleně do srdečního svalu.