Inteligentní život ve vesmíru je úplně normální, tvrdí nová teorie
24. 2. 2025 – 12:00 | Vesmír | Radek Chlup | Diskuze:

Život na Zemi podle nové studie není dílem náhody, což znamená, že je vesmíru mnohem rozšířenější, než si myslíme.
Jsme ve vesmíru sami? Na tuhle otázku se člověk snaží odpovědět snad od chvíle, kdy vyšel z jeskyně a pohlédl na hvězdy. Život na Zemi je souhrou komplexních procesů a podle jedné populární a rozšířené teorie dílem vysoce nepravděpodobné náhody. Nová studie amerických vědců nabízí nový pohled. Život není náhoda.
Některé lidi děsí představa, že jsou ve vesmíru i další inteligentní civilizace. Jiné zase, že jsme tam sami. V takovém případě jsme totiž dílem náhody, chyba, odchylka, která nemá žádný význam.
Existuje mnoho teorií o tom, proč jsme ještě nekontaktovali mimozemskou inteligenci a proč nekontaktovala ona nás. Teorie „tvrdých kroků“ (hard steps theory) australského fyzika Brandona Cartera z roku 1983 naznačuje, že k žádnému kontaktu nedošlo, protože jsme jedinou lodí v nekonečném oceánu.
Tato myšlenka říká, že složitý život na Zemi je dílem náhody způsobené řadou odchylek od přirozeného vývoje organismů. Vysvětluje to časopis Smithsonian Magazine. Teorie počítá s tím, že je krajně nepravděpodobné, aby se náhodně sešly během života průměrné hvězdy evoluční události vedoucí ke vzniku složitého života.
Vědci z Pensylvánské státní univerzity jí v časopisu Science Advances oponují, že větší roli ve vzniku života než evoluční skoky hrály samotné podmínky, které na Zemi v průběhu miliard let panovaly. Míra planetárních změn podle astrofyziků a geobiologů činí vznik inteligentních forem života mnohem pravděpodobnějším.
Okna obyvatelnosti
To znamená, že inteligentní život ve vesmíru je mnohem rozšířenější. Výzkum jednoduše z jedné z nejpopulárnějších teorií o vývoji života na Zemi odstraňuje prvek náhody. Klíčové evoluční skoky, vedoucí od jednobuněčných organismů až k člověku, přisuzuje reakcím na změny podmínek na naší planetě, jako jsou koncentrace kyslíku v atmosféře, dostupnost potravy či teplota oceánů.
Tyto změny vedly podle expertů ke vzniku „oken obyvatelnosti“, která umožnila systematický vývoj života tak, jak ho známe dnes.
Nejedná se tedy o evoluční zázrak, ale soubor ideálních podmínek, k němuž může teoreticky ve vesmírném měřítku dojít i na jiných planetách či tělesech, napsal s odkazem na studii server Live Science.
Šance na objevení inteligentního života mimo naši planetu zvyšuje podle vědců myšlenka, že se může vyvíjet jinou rychlostí než ten pozemský, pokud je skutečně časová osa evoluce řízena vnějšími podmínkami.
Studie nepřináší žádné důkazy o inteligentním životě ve vesmíru, smysluplně však oponuje zaběhlé teorii o vzniku života a nabízí naději při hledání exoplanet. Astronomové by se podle ní měli zaměřit na světy se specifickými podmínkami. Třeba s kyslíkem v atmosféře. Možná tak jednou skutečně zjistíme, zda je život dílem náhody, nebo ne.