Jak málem vybudovali přístav výbuchem: zrušené jaderné plány v Aljašce

2. 9. 2025 – 8:04 | Člověk | Miroslav Krajča | Diskuze:

Jak málem vybudovali přístav výbuchem: zrušené jaderné plány v Aljašce
jaderny vybuch | zdroj: ChatGPT

Během studenoválečné éry americká vláda zvažovala použití jaderné exploze v Aljašce na vytvoření umělého přístavu — projekt, který měl demonstrovat „pokojné využití“ atomové energie. Plány se však rozplynuly díky odolnosti místních komunit a ekologickým varováním, které jednoznačně upozornily na nebezpečí radioaktivního znečištění. Naštěstí — nebo díky nim — se tento plán nikdy nesplnil.

V 50. a 60. letech 20. století Spojené státy zkoumaly ambiciózní projekt široce známý jako Project Plowshare — snahu využít jadernou energii pro civilní inženýrské účely. Jedním z extrémních návrhů bylo použití jaderných bomb k vybudování přístavu v Aljašce. Tento záměr se uváděl jako příklad „míru skrze výbuch“, ale jen zněl zlověstně exoticky. Cílem bylo vytvořit bezpečný přístav bez závislosti na Panamském průplavu — přístav, který by mohl sloužit vojenské obraně a národní bezpečnosti současně.

Projekt Chariot se dopracoval až k myšlence geograficky výhodného umístění v neobydlené zóně, aby minimalizoval civilní dopad. AEC — Americká komise pro atomovou energii — plánovala sérii jaderných výbuchů pod povrchem země, aby se vyhloubil nový záliv, přístupný pro námořní lodě. Jaderné bomby, jak se doufalo, byly „nejčistší dostupné“, ovšem plánovaný únik radioaktivity byl i tak předem odhadován do vzdálenosti 200 mil, pokud by vítr směřoval nesprávným směrem.

Obyvatelé regionu, zejména Iñupiat — místní původní komunity — se začali bouřit. Slyšeli příběhy z testování na Bikini Atoll z roku 1954, kde nukleární exploze vedly k radioaktivnímu spádu přes rozsáhlé regiony a zdravotním problémům potomků. Velmi brzy pochopili, co by takový výbuch znamenal pro jejich tradiční životní zdroje — lov karibu, rybolov či sběr vajec — a aktivně se postavili proti. AEC v reakci projekt odložila o dva roky a provedla environmentální studie — přestože je původně prezentovala jako potvrzující bezpečnost. Výsledky však ukázaly, že případný únik radioaktivity by mohl kontaminovat podzemní vody, zničit loviště i hnízdiště ptactva, a zvýšit riziko rakoviny v komunitách.

Kritická reakce médií a veřejnosti zanedlouho vyústila v vznik environmentálního protestního hnutí, uvedeného v pohyby, které začaly napadat obvyklé chápání jaderné energie. Projekt Gnome v Novém Mexiku, podobné experimentální jaderné detonace zaměřené na jinou oblast zemského využití, také netrval — do atmosféry uniklo dost radioaktivity, aby si zasloužil evakuace a čištění zasažených oblastí. Do poloviny 60. let americká vláda Project Chariot definitivně opustila, a o desetiletí později i celé Plowshare.

Mnohokrát se téma „jaderný kanál“ a autodetonace holografických projektů objevuje i v moderních diskusích. Elon Musk navrhl terraformování Marsu termonukleárními explozemi, Donald Trump zase uvažoval o jaderných výbuších k narušení hurikánů. Ale takové myšlenky zůstávají z většinové většinovosti absurdní — jejich realizace by měla devastující ekologické, etické i geopolitické dopady.

Zdroje:
Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.

Nejnovější články