Vědci se podívali na rešerše stovek výzkumů na tohle téma a provedli rozhovory se studenty základních a středních škol, kantory, rodiči a experty z 50 zemí z celého světa. Cíl? Zjistit negativní dopady umělé inteligence na žáky. 

Narušuje dětský vývoj 

Podle výsledků může používání AI ve vzdělávání narušit základní dětský vývoj a již způsobené škody experti označili za „obrovské". 

Technologie negativně dopadá na kognitivní vývoj dětí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy na to, jak se učí novým dovednostem, vnímají svět kolem a svoje blízké a řeší problémy. 

Vědci si všimli, že děti využívající AI vykazují pokles znalostí, ztrátu kritického myšlení a zhoršení kreativních schopností. 

Očekával se dopad AI na sociální rozdíly a znalosti s kreativitou pro všechny bez rozdílů. Tak to ale podle studie není. Každá škola si totiž může dovolit jiné modely, které se odlišují v ceně, nabízených službách i kvalitě. 

Nahrazování mozku 

Problém podle práce není v samotné AI, ale ve způsobu jejího používání. Ve většině případů neslouží jako pomocník, ale vypracovává celé úlohy. Nejužitečnější je přitom, když člověku slouží jako asistent, ne když ho nahrazuje. V  takovém případě může studentům pomoci s výukou například tím, že upraví složitost textu v závislostech na schopnostech čtenáře.

Umělá inteligence také může zlepšovat vyjadřovací schopnosti dětí úpravami jejich slohu. Problém ale je, že nahrazuje dětský mozek. 

Studenti ve výzkumu potvrzovali:

„Je to tak jednoduché. Nemusíte používat mozek."

To však vede ke snižování objemu šedé hmoty, poklesu kognitivních schopností a reálně popsaným dopadům na fungování mozku. Pokud mladí lidé dospějí bez kritického myšlení a schopnosti samostatně myslet, máme zaděláno na velký problém.