Jupiter býval dvakrát větší než dnes. Vědci poprvé vysvětlují, jak se scvrkl obr sluneční soustavy

26. 5. 2025 – 14:19 | Vesmír | Miroslav Krajča | Diskuze:

Jupiter býval dvakrát větší než dnes. Vědci poprvé vysvětlují, jak se scvrkl obr sluneční soustavy
Jupiter | zdroj: OpenAI

Je největší planetou sluneční soustavy, ale kdysi byl ještě mohutnější. Nová studie přináší fascinující zjištění: Jupiter mohl být v minulosti až dvojnásobně větší, než jak ho známe dnes. Vědci nyní rozluštili, jak se plynné monstrum postupně smrskávalo – a co to znamená pro vznik planet i vývoj hvězdných systémů.

Jupiter, největší planeta sluneční soustavy, už dlouho fascinuje astronomy svým obřím objemem, mohutnými bouřemi a silným magnetickým polem. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature Astronomy však ukazuje, že současná velikost Jupitera není jeho finální podobou – ale jen aktuální fází v jeho vývoji.

Podle článku Live Science vědci zjistili, že Jupiter býval až dvakrát větší, než je dnes. Studie ukazuje, že krátce po svém vzniku, před více než 4,5 miliardami let, byl Jupiter podstatně nafouknutější, a teprve časem začal „chladnout“ a zmenšovat se.

Jak může planeta zmenšit svůj objem?

Klíč k tomuto jevu spočívá v tom, že Jupiter je plynný obr složený převážně z vodíku a helia. Když vznikl z protoplanetárního disku, byl extrémně horký a plný energie. Tato energie ho „roztahovala“ do většího objemu – podobně jako se nafoukne balon, když ho ohřejeme.

„Jupiter zpočátku obsahoval obrovské množství vnitřního tepla, které ho udržovalo nafouknutý,“ říká Ravit Helled, planetoložka z Univerzity v Curychu a spoluautorka studie.

Postupem času však planeta ztrácela teplo – procesem známým jako termální kontrakce. Vzhledem k tomu, že Jupiter nemá pevný povrch, ale je tvořen plynnou hmotou, jeho objem se zmenšoval, i když hmotnost zůstávala stejná.

 Co to říká o vzniku planet?

Výsledky této studie pomáhají odpovědět na dlouholetou otázku, jak se formují plynní obři – nejen v naší sluneční soustavě, ale i v jiných hvězdných systémech. Jupiter se podle autorů formoval v relativně krátkém časovém období, během něhož absorboval velké množství plynu a prachu.

„Chápání toho, jak Jupiter postupně chladl a zmenšoval se, nám pomáhá pochopit, jak se vyvíjejí exoplanety podobného typu,“ vysvětluje Helled pro Live Science.

Plynní obři se tak nezdají být tak „statickými“ objekty, jak jsme si mysleli. Jsou to dynamické systémy, které se mění v čase – a jejich velikost není nutně ukazatelem jejich věku nebo hmotnosti.

 Co nám to říká o Jupiteři dnes?

Zmenšování Jupitera se děje stále, i když pomaleji než v minulosti. Jeho současný průměr je přibližně 139 820 kilometrů, ale podle simulací byl na počátku své existence až dvojnásobný. To vysvětluje i některé záhady týkající se vnitřní struktury a teploty Jupitera, které se dosud nedařilo zcela objasnit.

Znalost historie planety nám také pomáhá lépe pochopit její vliv na vývoj ostatních těles sluneční soustavy – včetně směrování asteroidů nebo formování drah ostatních planet.

Shrnutí:

  • Nový výzkum ukazuje, že Jupiter byl kdysi až 2× větší než dnes

  • Postupem času se smršťoval díky ztrátě vnitřního tepla

  • Zjištění mění pohled na formování plynných obrů a exoplanet

  • Jupiter zůstává klíčem k porozumění dynamice sluneční soustavy

Zdroje:

Nejnovější články