Myšlenka přivést zpět vyhynulé druhy, kterou v roce 1993 zpopularizoval americký režisér Steven Spielberg ve filmu Jurský park, se brzy může stát realitou. Společnost Colossal Biosciences už podle webu Sky News disponuje potřebnou technologií.

Mamuti vyhynuli před 4 000 lety, avšak již do konce desetiletí je můžeme spatřit na vlastní oči, věří Ben Lam, spoluzakladatel texaské firmy Colossal Biosciences. „Už jsme ve fázi úprav. Zatím mamuty nemáme, ale rok 2028 vidíme velice slibně,“ věří si.

Společnost se sídlem v Dallasu se zabývá takzvanou deextinkcí, tedy snahou navrátit do ekosystémů vyhynulé druhy. Nejde přitom o filmový scénář, upozorňuje Lam. „Máme veškerou technologii, kterou potřebujeme,“ ubezpečil.

Je to otázka financí a času, společnost si ovšem stoprocentně věří, že přivede k životu mamuta i tasmánského tygra, jenž vyhynul před 3 000 lety. „Je to téměř jako převrácený Jurský park,“ pokračoval ve vysvětlování Lam.

V hollywoodském snímku vědci vyplňují chybějící části dinosauří DNA žabí DNA. Lameho tým využívá umělou inteligenci (AI) a další nástroje k identifikaci základních genů, které dělají mamuta mamutem, a vnáší je do sloních genomů.

Vymírání můžeme zastavit 

Lame popisuje proces jako „jednoduchou vědu“. Stačí identifikovat specifické geny vyhynulého druhu a vložit je do genomu druhu příbuzného. Firma na tom spolupracuje s Aljašskou a Stockholmskou univerzitou.

Vědci se v rámci největší studie svého druhu věnují radiokarbonovému datování mamutů a sekvenování jejich genomu. Tým rovněž spolupracuje s vládami, domorodci, ochranářskými skupinami a soukromými vlastníky půdy.

Musí se vyřešit otázka, kde budou obnovené druhy žít. „Naším konečným cílem je navrátit všechna zvířata, která přivedeme zpět, do volné přírody,“ nastínil hlavní vizi projektu Lam. Nejde však jen o oživení dávno vyhynulých druhů.

Společnost chce řešit současné problémy světa, jako je ztráta biologické rozmanitosti. „Myslím, že máme k této planetě určitou povinnost,“ tvrdí Lam, „a pokud nic neuděláme, jsme na cestě k padesátiprocentní ztrátě biologické rozmanitosti.“

Jurský park označil za zábavný film, který inspiroval mnoho lidí k zájmu o genetiku a vědu. „Vysvětlil masám, že genetické inženýrství se dá využít mocným způsobem,“ myslí si Lam. Z jantaru, jak vysvětlil, bychom ale mnoho vzorků DNA nezískali.