Přihrává tomu analýza velice vzácného meteoritu známého jako enstatitový chondri, jenž vznikl přibližně před 4,6 miliardami let a složením je velmi podobný tomu, z čeho se pravděpodobně skládala raná Země.

S pomocí výkonného urychlovače částic a techniky zvané XANES spektroskopie se výzkumníkům podařilo identifikovat přímo v meteoritu velké množství vodíku, a to ne jako důsledek jeho kontaminace, ale jako přirozenou součást jeho složení.

Více prozradí další studie

Podle vědců to znamená, že raná Země mohla mít dostatek vodíku už při svém vzniku, což znamená, že mohla být hned od začátku vlhká.

Meteorit s označením LAR 12252 byl nalezen v Antarktidě a už v roce 2020 francouzští vědci zjistili, že některé jeho části (chondrule) obsahují stopy vodíku. Práce nová však odhalila, že mnohem větší množství vodíku se skrývá v jemném okolním materiálu, zejména ve formě sirovodíku.

Výzkum zpochybňuje roli asteroidů a komet při dopravě vody na ranou Zemi. Experti teď chtějí výzkumem dalších meteoritů určit, jaký podíl vodíku byl přítomen na Zemi už od počátku jejího vývoje a kolik ho mohlo dorazit „vesmírnou roznáškou“.