Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila, že koncem roku 2025 překročil počet známých blízkozemních asteroidů hranici 40 tisíc. Jedná se o planetky od naší planety vzdálené méně než 45 milionů kilometrů.

Nad drahami planet může číhat nebezpečí, které jsme dosud prakticky neviděli. Nový výzkum varuje, že kolem Venuše mohou obíhat asteroidy, které díky své pozici a slabé osvětlitelnosti unikají detekci — a přitom mají potenciál změnit svůj kurz tak, že by se mohly přiblížit k Zemi. V článku se podíváme na to, co víme o těchto „venus-koorbitalech“, jaké riziko představují a jak je možné je jednou odhalit.

Vědci používají sofistikované matematické modely i stovky pozorování s cílem vypočítat, jak pravděpodobné je, že asteroid zasáhne Zemi. Pomocí orbitálních simulací, Monte Carlo analýz a stupnice Torino sledují každý krok, aby eliminovali nejistoty. Jak se z rozmazané trajektorie stává konkrétní procento – a proč riziko zpravidla klesá s přibývajícími daty?

Dlouho se předpokládalo, že voda se na Zemi dostala díky asteroidům, které na ni pršely krátce po jejím vzniku. To potvrdily i nedávné studie. Ta nedávná vědců z Oxfordské univerzity však naznačuje něco jiného. Voda už na naší planetě mohla být od samotného začátku.

Jaderné bomby mohou naši civilizaci zničit, anebo zachránit.

Podivná anomálie na jihovýchodě Austrálie je patrně pozůstatkem po nárazu obřího asteroidu. Tato událost mohla způsobit vymírání dvakrát většího rozsahu než za epochy dinosaurů.