Tým biologa Nilse Christiana Stensetha z univerzity v Oslu se snažil zjistit, proč se mor šířil ve vlnách, když krysy, které za něj údajně mohly, byly ve středověku všudypřítomné. Porovnával tak letokruhy se záznamy o epidemiích, aby zjistil, jestli nějak vlny nemoci souvisely se suchým létem, ve kterém se krysám daří.

"Nenašli jsme vztah mezi výskytem moru a počasím," říká Stenseth. I když to není tak úplně pravda – na šíření moru sice nemělo vliv počasí v Evropě, ale počasí v Asii naopak ano. Stenseth a jeho kolegové zjistili, že evropským epidemiím vždy předcházelo vlhké jaro a teplé léto ve střední Asii.

A v něm se daří komu? No přece pískomilům! Jejich blechy pak přeskočily na domácí zvířata nebo lidi a obchodníci je po Hedvábné stezce do Evropy přivezli společně s luxusním zbožím.

Teď ještě tým z norské univerzity čeká další fáze výzkumu – blíže prozkoumají DNA bakterií odebraných z kostí lidí, kteří zemřeli v době, kdy se mor na starém kontinentě šířil. Pokud objeví velké množství genetických variant, mohlo by to potvrdit, že epidemie způsobovaly různé vlny nákazy. Evropské krysy by tak byly z obliga, smrt 100 milionů lidí by nebyla jejich vina.