Isaac Newton nebyl jen fyzik, matematik a astronom. Byl to velice zbožný muž, který věřil v biblickou apokalypsu. Předpověděl, že svět, jak ho známe, v roce 2060 skončí kvůli přírodním katastrofám a válkám. Následně však zase povstane spolu s Ježíšem Kristem a zavládne dlouhý a blažený mír.

Newton je jednou z nejdůležitějších osobností lidských dějin. Do historie se tento Angličan zapsal hlavně přelomovým zákonem o všeobecné gravitaci a třemi pohybovými zákony. Jeho mistrovství ve fyzice a matematice dává zapomenout na skutečnost, že byl tak trochu podivínem, který vyhrožoval své matce vypálením domu nebo si zapíchal do očních bulv tenké jehly, aby viděl, co se stane, napsal server IFLScience.

Jeho nadání zastínilo i skutečnost, že šlo o hlubokého věřícího a filozofa se zájmem o alchymii a proroctví, která bral velice vážně. On sám v roce 1704 předpověděl konec světa. Dopis s hrozivým varováním, který obsahoval složité matematické výpočty, nebyl určen pro oči veřejnosti a dlouhou dobu byl před ní skryt.

Newton napsal předpověď na základě svého protestantského chápání Bible, biblických událostí a matematiky. Vědci začali s výzkumy Newtonových teologických a alchymistických dokumentů až v roce 1991. V tajnosti byly drženy až do roku 1936, kdy byly prodány v Londýně. Po smrti jejich posledního vlastníka je obdržel nově založený Stát Izrael, uvedl v prohlášení profesor historie Stephen D. Snobelen.

Proroctví mu nešla tak dobře jako věda  

Vědec předpovídal konec světa v důsledku pohrom a válek už za 35 let, tedy 1 260 let po založení Svaté říše římské, napsal list New York Post. Konec podle Newtona však musíme chápat spíše jako katarzní událost než zánik lidské civilizace jako takové. Slíbil zkázu „bezbožným národům“ a druhý návrat Krista s jeho svatými. Spolu podle něj mají nastolit na Zemi tisícileté globální království míru.

„Krátce před kristovým návratem se má odehrát velká bitva, během které řada národů napadne Izrael. Kristus a svatí poté zasáhnou, aby založili celosvětové království boží. Newton věřil, že válka a zkáza budou mít pozitivní výsledky,“ vysvětlil výklad Newtonova proroctví profesor. „Většina veřejnosti vůbec netuší, že Newton nebyl jen vědec, ale také vášnivý věřící, který bral biblická proroctví velmi vážně,“ dodal.

Newton se zabýval i přírodní filozofií a studiem božího působení v přírodě. Netypicky spojoval vědu a víru, vědecká fakta vykládal Biblí.

Mít z jeho věštby obavy však není potřeba. Jak se postupem času ukázalo, na rozdíl od vědeckých objevů byly jeho věštby velmi nepřesné a spadají spíše do kategorie „fantastických proroctví“.