Každý kus snědeného jídla začíná cestu už v ústech, kde se žvýká a mísí se slinami. Ty obsahují enzymy, které zahajují rozklad škrobů. Polknuté sousto putuje jícnem do žaludku, kde jej silná kyselina a enzymy rozkládají a míchají na semiliquidní hmotu zvanou chyme – polotvrdou pastu připravenou na výlet do tenkého střeva.

V tenkém střevě probíhá hlavní těžká práce — veškeré živiny se štěpí, absorbují a vstupují do krve. Žluč z jater, uskladněná ve žlučníku, pomáhá emulgovat tuky, aby je trávicí enzymy mohly lépe zpracovat. Vstřebávají se aminokyseliny, glukóza, mastné kyseliny, vitamíny a minerály — všechny distribuovány do těla dle potřeby.

To, co zůstane, měří cestu do tlustého střeva. Tato část trávicího traktu je zhruba 1,5 metr dlouhá a na rozdíl od tenkého střeva neabsorbuje živiny, ale vodu. Absorbuje až půl litru vody denně, zatímco přeměňuje zelenavý, pastový chyme v pevnější stolici, kterou kolon infekují bakterie a které mění žluč z původně zelené na hnědou.

Porce stolice obsahuje zbytky potravy (nehoučkované vlákno), vodu, odumřelé střevní buňky a až překvapivě velké množství bakterií — až 50 % hmotnosti stolice tvoří bakterie. Ty patří k vašemu mikrobiómu, pomáhají při trávení a zároveň dodávají stolici charakteristický zápach.

Proces rychlosti trávení (gut transit) je proměnlivý. Průměrná doba průchodu je kolem 23 až 24 hodin, ale u některých může trvat až 3 dny. Mikrobiom, strava, genetická predispozice i pohyb hrají roli. Pomalá tranzice může vést ke zvýšené fermentaci bílkovin, produkci plynů – nadýmání a diskomfortu v trávicím traktu.

Pozoruhodné je, že pravidelné, denní vyprázdnění je důležité. Když stolice v těle zůstává příliš dlouho, ztrácí dobré látky (krátkotrachetá mastné kyseliny) a naopak vznikají toxické metabolity (např. p-cresol sulfát), které zatěžují ledviny a játra ScienceAlert.

Čím víc pochopíme tento systém, tím lépe můžeme dbát o své zdraví. Trávení není jen o jídle, ale o tom, jak tělo přijímá živiny a zbavuje se odpadů — a co s tím vším dělají vaše bakterie.