Klíčem k umělému listí jsou nanočástice

- Technologie autor: Lukáš Grygar

Co příroda zvládá zcela samozřejmě, to se lidé snaží často velice složitě napodobit. Někdy jde o marnou snahu, ale v případě staré dobré fotosyntézy by se vynaložené úsilí mohlo lidstvu mnohonásobně vrátit.

Pro lístek stromu je to samozřejmost, pro vědce zapeklitý oříšek

Pro lístek stromu je to samozřejmost, pro vědce zapeklitý oříšek,zdroj: Andreas Levers

Když před časem proběhla internetem zpráva, že se podařilo vyrobit první umělý list schopný přeměny sluneční energie na energii chemickou, vzbudila zcela pochopitelný rozruch: podobný vynález by znamenal průlom v celé řadě odvětví od energetiky po kosmický program.

Jenže jak se záhy ukázalo, list byl jen konceptuálním projektem jednoho umělce. O trochu blíž realitě je životní projekt harvardského profersora Daniela Nocery, ale i v případě jím navrhovaného „listu“ je praktické využití hudbou vzdálené budoucnosti – a podle některých kritiků se Nocerovo řešení nemá šanci vyplatit.

Foto: Wesley Chan

Aby totiž bylo možné přeměnit oxid uhličitý v atmosféře na energii, je třeba ho nejprve efektivně pochytat. Rostliny to umí odmalička a umí to skvěle. Nám by v tom ale mohl pomoci objev nanočástic ze sloučenin zlata a mědi.

Částice, vyrobené ve vládní výzkumné laboratoři v kalifornském Berkeley, vykazují podobný talent jako rostlinné enzymy. Úzce přitom záleží jak na jejich molekulárním složení, tak na geometrické struktuře povrchu těchto molekul.

Nanočástice

A právě v tomhle ohledu jsou nanočástice velmi tvárné a mnohem lépe „poslouchají“, co se po nich v laboratoři chce. Pokud se nám v budoucnu opravdu podaří napodobit fotosyntézu do míry, která se vyplatí v masovém měřítku, bude to další důkaz, že technologie nemusí jít nutně proti přírodě, ale naopak se od ní může leccos přiučit.

Tagy: energie nanotechnologie fotosyntéza

Zdroje: ExtremeTech