Facebook se změnil. Instagram taky. A o Twitteru, pardon, X, se raději ani nemluví. Co se stalo s tím internetem, kde jsme si kdysi vyměňovali názory, fotky a emoce? Podle nedávné analýzy časopisu New Scientist  procházíme radikální změnou digitální krajiny. Sociální sítě, jak je známe, jsou na ústupu. Místo nich nastupují algoritmické kanály, kde lidský hlas ustupuje do pozadí.

Obsah místo kontaktu

To, co dnes vypadá jako klasická sociální síť, už dávno není o lidech. „TikTok, Instagram Reels nebo YouTube Shorts fungují jako nekonečné pásy obsahu, které vám předhazuje algoritmus, aniž byste věděli, od koho pochází,“ píše New Scientist. Uživatelé nejsou autoři, ale spotřebitelé. A i když sami tvoří obsah, většinou už nevědí, komu ho vlastně servírují.

„Sociální média byla kdysi o vztazích. Dnes je to jen o zisku a pozornosti,“ říká digitální antropolog David Beer. Místo sdílení mezi přáteli se svět přesouvá do systému, kde dominuje optimalizace a bezosobní dosah. Algoritmy vybírají, co uvidíte. A většinou to nejsou vaši přátelé, ale virální video neznámého tvůrce z druhého konce světa.

Konec uživatelských komunit

Změna je patrná i na tradičních sítích. Meta otevřeně říká, že chce, aby většinu obsahu na Facebooku a Instagramu tvořily příspěvky od „nepřátel“ – tedy ne od vašich přátel, ale od cizích autorů, které vybral systém. Elon Musk mezitím z Twitteru udělal toxický proud zpráv, kde mizí nuance i důvěra. „Původní myšlenka propojeného internetu se vytrácí,“ konstatuje výzkumník Ethan Zuckerman.

Lidé reagují různě. Mladší generace stále konzumují TikTok, ale ne s očekáváním, že by budovali vztahy. Starší generace se stahují zpět – do skupin na WhatsAppu, do uzavřených fór, nebo zcela offline. Komunikace se vrací do komornějších prostředí. Přátelství, humor i debata se přesouvají do zákulisí internetu.

Nové ticho

Co tedy nastává? Podle článku z New Scientist přichází éra tzv. „tichého internetu“. Místo otevřených platforem přicházejí algoritmicky řízené proudy obsahu, kde nelze komentovat ani sdílet. TikTok testuje verzi bez komentářů. Spotify zvažuje podcasty, kde nebude možné reagovat. YouTube zavádí možnosti, jak skrytě lajkovat.

„Je to návrat k pasivní konzumaci, jako kdysi u televize,“ shrnuje socioložka Taina Bucher. Tzv. sociální sítě tak možná končí ve chvíli, kdy přestávají být sociální.

Dopady na společnost

Otázkou zůstává, co to znamená. Zánik veřejného diskurzu? Úpadek demokracie? Nebo jen logický vývoj ve světě přehlceném informacemi?

Optimisté tvrdí, že se vrátí důvěra a soukromí. „Lidé si možná uvědomili, že sdílení všeho se všemi nevede ke štěstí, ale k úzkosti,“ uvažuje psycholožka Sherry Turkleová. Příklon k menším skupinám, k uzavřeným kruhům a komunitním platformám může být zdravější.

Pesimisté varují, že se tím společnost fragmentuje. Bez společného prostoru pro dialog roste polarizace, nedůvěra a dezinformace. Pokud každý žije ve svém algoritmickém bublifuku, mizí možnost společného chápání reality.

Co přijde dál?

Budoucnost bude možná hybridní. Velké sítě přežijí, ale ztratí svůj význam jako veřejné náměstí. Na jejich místě vyrostou nová prostředí: decentralizované platformy, komunitní aplikace, hlasové sítě nebo dokonce AI-zprostředkované interakce.

„Internet bude dál, jen bude jiný. Méně sociální, více programovaný,“ uzavírá článek New Scientist. A možná to není špatně. Po dvaceti letech digitálního hluku možná nastává čas ztišit notifikace – a poslouchat, co říká ticho.