Daniel Voshart, počítačový grafik z kanadského Toronta, využil koronavirovou karanténu k pozoruhodnému projektu – pomocí umělé inteligence vytvořil kolekci portrétů římských císařů.

Voshart použil neuronovou síť Artbreeder, což je počítačová technika umělé tvorby grafických dat, k tomu, aby co nejvěrněji zachytil podobu 54 panovníků, kteří vládli říši od roku 27 před Kristem do roku 285. Bylo to období nazývané principát, kdy moc měl v rukou princeps, první muž ve státě – císař (princeps inter pares – první mezi rovnými), který zastával také funkci nejvyššího velekněze (pontifex maximus). 

Výsledek Voshartovy práce vypadá skvěle. Snímky udivují realistickým vzhledem.

Grafik k nim použil zachované bílé busty. U těch císařů, u nichž se busty nedochovaly, vycházel z portrétů na mincích. A aby byly výsledné obrazy co nejrealističtější, nechal je umělec neuronovou sítí trochu zestárnout.

Neuronová síť pracuje tak, že napodobuje buňky v lidském mozku. Neurony jsou v ní navzájem propojené a předávají si signály.

Za portréty však nestojí jen sama neuronová síť. Na závěr své práce se umělec přestěhoval na Photoshop, kde dokončoval detaily důležité pro celkový vzhled, například texturu kůže nebo barvu vlasů a očí.

"Mým cílem nebylo romantizovat císaře nebo z nich dělat hrdiny. Vycházel jsem z teorie, že tehdejší umělci se je snažili vylepšovat, proto jsem se snažil udělat výslednou podobu o něco ošklivější," napsal Voshart o své práci.

Počítačový grafik upozornil, že použitá technika není hračka pro zábavu, ale praktický nástroj, který může pomoci třeba historikům, archeologům a antropologům.

Dílo Daniela Vosharta. | zdroj: Voshart.com