Odstaví nás umělá inteligence na vedlejší kolej?

VIDEO MAGAZÍN - Technologie autor: Ladislav Loukota

Umělá inteligence může být lidstvu konkurenčním druhem. 

Arnold Schwarzenegger jako robot Terminátor. Budeme jednou s takovými netvory bojovat? A měli bychom šanci vyhrát?

Arnold Schwarzenegger jako robot Terminátor. Budeme jednou s takovými netvory bojovat? A měli bychom šanci vyhrát?,zdroj: Profimedia.cz

Jack Ma, šéf Alibaba Group, a Elon Musk, zakladatel SpaceX a CEO automobilky Tesla, zaujali během své diskuse v čínské Šanghaji názory na umělou inteligenci (AI).

Musk se se obává, že s příchodem umělé inteligence budou souviset spíše negativní jevy, které vytlačí člověka na vedlejší kolej. Ma je  optimističtější a spoléhá na to, že člověk si kontrolu vzít nehodlá.

Kdo má pravdu?

Setkání obou mužů je pro aplikaci umělé inteligence významný obdobně jako vědecký pokrok ve vědě neuronových sítí a strojového učení. Budou to nejspíš technologičtí miliardáři, kdo bude formovat aplikace a skrze lobbing také regulace umělé inteligence.

Na čem se tedy shodli, a na čem nikoliv?

 

Musk se nechal slyšet, že největší chybu vidí v tom, že se umělá inteligence podceňuje. "Výzkumníci si myslí, že jsou inteligentní, ale ve srovnání s AI nejsou," pravil Musk. "AI bude mnohonásobně chytřejší než lidé."

Musk se obává, že Homo sapiens ujede vlak – a umělé inteligenci budeme vystaveni na milost a nemilost, ať už budou její motivace jakékoliv. I proto se ostatně zasazuje za to, aby lidé byli s to s umělou inteligencí držet krok pomocí kybernetických implantátů. 

Ma však tvrdí, že i kdyby byla AI chytřejší, člověk se snaží kontrolovat všechny elementy světa tak silně, že umělá inteligence jednoduše nedostane prostor. "Myslím, že s AI se začne psát nová kapitola společnosti a toho, jak se lidé snaží pochopit sami sebe, spíše než svět kolem sebe," řekl Ma. "Na mnoho problémů, kterým dnes čelíme, nabídne AI své vlastní řešení. Nemyslím si, že AI bude něčím hrozná - lidé jsou dostatečně inteligentní, aby to pochopili."

Ma zkrátka vnímá umělou inteligenci spíše jako zdroj, který se naučíme opracovávat. Musk zase jako konkurenta, kterého si sami vytvoříme. Kdo z nich má pravdu?

Do jisté míry oba.

AI vs. AI

Nutno zmínit, že v podobně obecné debatě se zobecňují témata, která jsou mnohem složitější. Lze třeba říct, že umělá inteligence ještě nevznikla, a nejspíše minimálně dalších 20 let nevznikne. Stejně tak se dá prohlásit, že umělou inteligenci již dekádu máme.

Oba výroky jsou pravdivé – ten první platí pro všeobecnou AI, zatímco ten druhý pro úzkou AI.

Všeobecná AI je cosi jako "digitální člověk", schopná mnoha různých úkonů a inteligentního uvažování (což zatím nemáme), oproti tomu úzká AI má specifické určení a je schopná jednoho úkonu (což už máme).

Musk mluví spíše o tom prvním – Ma pak zase spíše o tom druhém. Nic proti nevylučuje, že oba typy AI budou dlouho existovat vedle sebe.

Evoluce od úzké k široké AI zřejmě nebude věcí okamžité přeměny z jednoho stavu do druhého, ale postupným zkoušením a vylepšováním. I kdyby široká AI vznikla ze dne na den, dost těžko bude mít rovněž ze dne na den aplikaci na nejrůznější stránky lidského života a ekonomiku.

Některé z aplikací AI se tak budou podoba spíše myšlenkám Ma, a některé zřejmě myšlenkám Muska. Až čas ukáže, čí teze budou častější.

Musk má ovšem pravdu v tom, že jednou bude nejspíše plnokrevná AI schopná vyšachovat schopnosti Homo sapiens na vedlejší kolej. Nemusí to být už v roce 2040, možná ani v roce 2100. Ale časem bude umělá inteligence nutně dosahovat schopností lepších než člověk.

Pokud tedy rozvoji umělé inteligence nebrání nějaké důvody, o kterých dnes nevíme.

Jednou z Muskových tezí je, že "člověk je vlastně jenom jakýsi bootovací software pro příchod AI". Teprve ta pak převezme otěže vědy, ekonomiky, civilizace.

I sám Musk však nabízí dílčí řešení tohoto problému v možnosti držet s AI krok – a to skrze vylepšení našich těl. Muskovým řešením je jeho společnost Neuralink, která se snaží vyvinout kvalitnější rozhraní pro ovládání počítačů a kybernetických implantátů obecně. Jiní futuristé ale vidí i možnosti v genetickém inženýrství, nanotechnologii nebo kombinaci všeho dohromady.

Nahlíženo evolučními teoriemi, široká umělá inteligence může být jenom dalším konkurenčním druhem, který se objevuje na scéně – a člověk s takovým druhem bude chtít držet krok.

Tentokrát však už nepůjde o zápas mezi někdejšími savci a plazi, anebo soupeření mezi našimi předky a neandertálci, kde o výhodě majoritně rozhodovaly náhodné mutace DNA. Tentokrát budeme držet arzenál ve vlastních rukou.

Nabízí se však ještě jedna možnost, podle níž budeme takového extrémně pokročilé AI ve vzdálené budoucnosti jednoduše ukradení. 

Nová doména

Před několika lety se objevilo zajímavé srovnání slavného Mooreova zákonu se zvyšující se komplexností života.  Vyplývalo z něj, že pravidla Mooreova zákona o zvyšování hustoty tranzistorů velmi dobře sedí do tempa příchodu různých domén života na Zemi. Šlo tedy jenom o korelaci, kterou nelze brát vážně – alespoň dokud kolem ní někdo nezformuluje hypotézu.

Snímek obrazovky (72)moorůvzákonbbbbb

Pokud však už na notě Ma a Muska spekulujeme nad budoucí podobou umělé inteligence, hodí se toto srovnání opět vytáhnout. Ilustruje totiž naději, že život – ne nutně člověk, ale život jako takový – v dlouhodobém měřítku roste podobným tempem jako nám bližší rychlost počítačů.

Logicky pak časem musí cosi překonat nyní dominantní savce. Možná, že vznik umělé inteligence je tak jenom dalším přirozeným krokem ke vzniku nové, komplexnější domény "života" nad námi.

Na nás lidi pak zbude role jednobuněčných organismů, které neovlivňují a nerozumí světu o nic víc, než buňky v našich tělech nerozumí motivům celého mnohobuněčného organismu.

Možná si vzniku takové superinteligentní entity ani nemusíme všimnout. Pro člověka to nebude ani negativní, ani pozitivní vývoj. 

I debata dvou miliardářů o umělé inteligenci nemusí být jednou o nic závažnější než debata dvou buněk ve vaší ruce.

Tagy: roboti technika clovek umělá inteligence věda a poznání živočišné druhy