Naše planeta vypadá jako palačinka. Vakcíny proti covidu-19 obsahují mikročipy pro sledování a kontrolu lidí. Válku na Ukrajině proti sobě vedou pouze Ukrajinci. Dinosauři stále žijí mezi námi, ale vlády to tají. 

Skutečnost, že leckdy opravdu neuvěřitelné konspirační teorie přitahují mnoho věřících navzdory absenci či nedostatku věrohodných důkazů fascinuje odborníky v psychologii, sociálních vědách a dalších akademických oborech. 

V posledních letech skutečně vyšla celá řada výzkumů zabývajících se tímto fenoménem. Díky nim dnes víme, jaké procento veřejnosti v konspirační teorie věří, stejně jako známe politické a psychologické faktory, které s tímto přesvědčením souvisejí. 

Jenomže, jak často mění konspirační teoretici názory? Dělají to často, nebo se fanaticky drží své víry nehledě na nové důkazy? Odpovědět na tuto otázku se pokusili novozélandští odborníci a napsali o tom článek na webu The Conversation. 

Placeného průzkumu se účastnilo skoro pět set Australanů a Novozélanďanů. Odborníci se jich každý měsíc od března do září 2021 ptali na deset konspiračních teorií týkajících se současnosti nebo tohoto tisíciletí – konkrétně, jak moc s nimi souhlasí. 

Expertům hrála do karet skutečnost, že sběr dat probíhal během druhého bouřlivého roku pandemie, velkého zdroje dezinformací. V Austrálii i na Novém Zélandu zavedly úřady, tak jako ve zbytku světa, omezení pohybu a rostly tam protivládní nálady. 

Do králičí nory 

Jako nejoblíbenější konspirační teorii označila studie tvrzení, že farmaceutické společnosti záměrně skrývají léky na rakovinu, aby zachránily své zisky. Nejméně oblíbenou teorií bylo, že vakcíny proti covidu obsahují mikročipy pro kontrolu populace. 

Navzdory obavám z často zmiňované „pandemie dezinformací“ experti nenašli důkazy o tom, že by individuální víra v konspirační teorie nějak v průměru narůstala, což potvrzují i jiné studie sledující dobrovolníky po ještě delší dobu. 

Víra v konspirační teorie byla naopak stabilní a současně ne zcela ustálená. Každé tvrzení mělo nějaké své skeptiky a oddané věřící. Našli se ale i věřící zatvrzele souhlasící s úplně všemi konspiračními teoriemi. 

Každá z nich měla malou skupinu konvertitů – tedy osob, které s danou teorií nesouhlasily na začátku studie, ale na jejím konci ano. Je vyvažovala podobně početná skupina odpadlíků. Ti to měli přesně naopak. 

„Naše zjištění zpochybňují populární představu o takzvané králičí noře – tedy že se u lidí rychle rozvíjí víra v konspirační teorie, podobně jako se Alenka propadá do říše divů ve slavném příběhu Lewise Carrolla,“ napsali odborníci.