Kouření může být jedním z hlavních faktorů životního stylu ovlivňujícího rychlost poklesu kognitivních funkcí s postupujícím věkem, napsali američtí vědci z Kalifornské univerzity ve studii publikované v časopise Nature Communications.

Když většina lidí chce přestat kouřit, jako důvod uvádí fyzické zdraví a problémy se závislostí, jež jim bere svobodu. Nikdo z nich si však neuvědomuje, že dělá dobře i pro své duševní zdraví, vyplývá z nového výzkumu.

Vědci analyzovali údaje od 32 tisíců dospělých ve věku 50 a více let po dobu deseti let. Podle webu EurakAlert! studovali, jak se může míra poklesu kognitivních schopností lišit u duševně zdravých jedinců s různými kombinacemi chování ke svému zdraví.

Práce zahrnovala kromě kouření i konzumaci alkoholu nebo frekvenci fyzického pohybu a sociálního kontaktu. V potaz brala celou řadu dalších faktorů s možným vlivem, jako byl věk, vzdělání, pohlaví, země, majetnost a chronické nemoci.

Vědci rozdělili účastníky do skupin podle toho, zda kouřili, nebo nekouřili, zda alespoň jednou týdně provozovali i mírnou fyzickou aktivitu, jestli se alespoň jednou týdně vídali s přáteli či rodinou a zda pili dva alkoholické nápoje denně (u žen jeden).

Hlavně se hýbat

Pokles kognitivních funkcí byl mnohem rychlejší u kuřáků, zatímco u nekuřáckých životních stylů byl stejný. U kuřáckého se skóre během deseti let snížilo o 85 procent oproti těm nekuřáckým – ale s výjimkou kuřáků jinak dodržujících zdravý životní styl.

V této skupině byli lidé, kteří sice kouřili, ale rovněž cvičili, alkohol konzumovali jen střídmě a pravidelně se stýkali s přáteli a rodinou. Míra duševních funkcí se v této skupině držel na přibližné úrovni nekuřáků se zdravým životním stylem.

Cvičení má podle celé řady studií silně pozitivní dopad na fyzické i duševní (kognitivní) zdraví. Z výzkumu kalifornských expertů vyplývá, že cvičení a celkově zdravější životní styl může nezdravé dopady kouření na organismus vyvážit.

Hlavní autorka studie Mikaela Bloombergová uvedla, že lidem neschopným přestat kouřit může ke změně dopomoci právě cvičení nebo ambice snížit množství alkoholu ve svém životě. Lze tak eliminovat negativní dopady na fyzické zdraví i kognitivní funkce.

„Náš výzkum naznačuje, že mezi zdravým chováním, které jsme zkoumali, může být nekouření jedním z nejdůležitějších z hlediska zachování kognitivních funkcí,“ uvedla Bloombergová. Studii však označila jen za pozorovací, neurčila totiž příčinu a následek.