Nová studie zadaná Organizací spojených národů (OSN) zdůrazňuje kontrast mezi mladými a starými generacemi. Zatímco mladí lidé čelí nejistým pracovním podmínkám, krizi na trhu s bydlením, změnám klimatu a mezigenerační nerovnosti, starší ročníky mají větší stabilitu, zkušenosti a menší tlak na výkon a jsou celkově spokojenější.

Mladí se naproti tomu snaží dokončit školu a prosadit na rychle se měnícím trhu práce. Výzkum uskutečněný ve Velké Británii, USA, Irsku, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu, který analyzoval rozsáhlá data z průzkumů spokojenosti a pocitu štěstí, však určil jako hlavního hybatele změn v křivce štěstí nástup chytrých telefonů a sociálních sítí.

„Mladí lidé jsou dnes mnohem více izolovaní. Nejde jen o to, že tráví hodiny na mobilech. Jde i o to, co kvůli tomu nedělají. Méně se scházejí s přáteli, tráví méně času venku a méně navazují partnerské vztahy. Tohle všechno je oslabuje, pokud jde o sociální vazby a schopnost budovat pevné mezilidské vztahy,“ uvedl pro list The Guardian jeden z autorů studie, ekonom David Blanchflower.

Už žádné U 

Na sociálních sítích pak čelí kyberšikaně, body shamingu (odsuzování za vzhled) a neustálému srovnávání sebe samých. Vznikají pocity méněcennosti, úzkosti a beznaděje v životní etapě obvykle spojované s energií a optimismem.

Podle autorů studie zveřejněné americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research) dlouhodobé problémy mladých lidí ještě zhoršila v roce 2019 pandemie covidu-19.

Tohle zjištění dost zásadně mění dosavadní představy o tom, kdy v životě zažíváme štěstí a varuje před růstem generace ztracených.

„Křivka štěstí podle věku, která dříve měla tvar písmene U, už neplatí. Nahrazuje ji krize duševní pohody u mladých lidí,“ píše Blanchflower se spoluautorkou práce, profesorkou psychologie Jean Twengeovou.

Oni si nemyslí, že jde o problém vyspělého světa, ale globální krizi. To chtějí potvrdit v dalších studiích.