Některé profese jsou tak stresující, že vedou k pocitům vyhoření nebo depresím a úzkostem. Řada zaměstnanců se přitom bojí o svých problémech mluvit. Jednou ani nebudete muset, tvrdí vědci z Texaské univerzity v Austinu. Zaměstnavatel by mohl sledovat stav jejich duševního zdraví na obrazovce.  

Páry si mezi sebou běžně vyměňují bakterie líbáním, sdílením jídla, ale i prostým dýcháním vzduchu. Je to přirozené a neškodné. Nová studie vedená íránským vědcem Rezou Rastmanešem ale došla k překvapivým závěrům. Stejným způsobem mohou partneři sdílet i depresi a další psychické problémy.

Stále více mladých lidí na Tchaj-wanu a v Číně řeší duševní problémy spíše s umělou inteligencí (AI) než s lidskými odborníky. Na ně totiž nemají peníze ani čas. Experti varují, že tato technologie nedokáže plně nahradit služby kvalifikovaného psychologa či psychoterapeuta, jenž má navíc empatii a vyjadřuje nějaké emoce.

Dlouhé roky jsme žili v relativně klidné době. S prvními zprávami o šířícím se koronaviru se však svět dramaticky změnil. Válka na Ukrajině, nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a další události od té doby dramaticky hýbou světem, v němž má každý zprávy neustále v kapse. Nekontrolovaná dostupnost informací a politická nejistota vytváří stres, který není radno podceňovat.

Zabíjení nutně nepoškozuje duševní zdraví, záleží na kontextu, říká norský klinický psycholog Andreas Epetvedt Nordstrand. Mnohem větší psychickou újmu vykazují podle jeho studie vojáci, kteří jsou nuceni zabíjet na mírových misích než ti na bitevním poli v aktivním konfliktu. Výzkum upozorňuje, jak důležité je, aby velení připravilo vojáky na konkrétní misi a stanovilo jasná pravidla jejich nasazení.

Nejšťastnější během dne jsme hned na jeho začátku, tedy po probuzení, a to bez ohledu na den v týdnu, zjistili vědci z University College London (UCL). Rána o víkendu však zaznamenala nejsilnější výsledky. „Obecně se nám věci zdají ráno lepší,“ vysvětlují odborníci. Čím blíže je půlnoc, tím více nálada klesá.