Články s tagem: duševní zdraví

Člověk

Abstinujte! Pouhý týden bez Facebooku a Instagramu zlepší vaše zdraví

Chcete se dostat do lepší duševní kondice? Zkuste jednoduchý recept: Dejte si přestávku od sociálních sítí.
Člověk

Lidé, kteří víc chodí ven, jsou šťastnější. Za lockdownu jste to poznali i vy

Nová studie naznačuje, proč monotónní život za epidemie koronaviru může mít tak drtivý dopad na psychiku lidí.
Člověk

Pokus s línými myšáky ukázal, jak cvičení omlazuje mozky seniorů

Na to, abyste zpomalili stárnutí, není nutné cpát se léky. Stačí pravidelná dávka fyzické aktivity. Nejnověji to potvrzuje studie, která se zabývala vlivem cvičení na mozky seniorů. 
Magazín

Máte sedm dobrých důvodů, proč se líbat

Mohou nás snad infekční rizika přimět k tomu, abychom se vzdali líbání?
Člověk

Pes je přítel, který vám může prodloužit život

Pes je nejlepší přítel člověka. Kromě toho může posílit jeho zdraví a prodloužit mu život. Nevěříte? Vyplývá to z obsáhlé studie prestižní americké instituce.
Člověk

Chronický stres překovává tělo ke svému obrazu, mění střevní mikrobiotu

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění. 
Člověk

Autismus možná půjde léčit pomocí transplantace stolice

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 
Člověk

Kolik času byste měli strávit v přírodě? Alespoň dvě hodiny týdně

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?