Krize zažehnána. Raketa Sojuz se vrátila na oblohu

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

K obloze se v pondělí ve 12:31 vznesl raketový nosič Sojuz-FG s tříčlennou posádkou mise Sojuz MS-11. Jedná se o první pilotovaný let od říjnové nehody jiné rakety Sojuz, při níž musela dvoučlenná posádka mise MS-10 překonat krušné okamžiky nouzového oddělení od nosiče a přistání. Zdá se tak, že se podařilo zažehnat potenciální krizi se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice, která v případě delšího setrvání ruských raket na Zemi hrozila.

Ruská raketa Sojuz úspěšně odstartovala a míří k Mezinárodní vesmírné stanici

Ruská raketa Sojuz úspěšně odstartovala a míří k Mezinárodní vesmírné stanici,zdroj: Profimedia.cz

Vzdor nervozitě proběhl dnešní start zcela podle plánu – i sázku na jistotu však rozhodně nešlo. Nynějšímu letu, který vynesl do kosmu Olega Kononenkoa (Rusko), Davida Saint-Jacqueze (Kanada) a Anne McClain (USA), totiž kromě ruského vyšetřování selhání MS-10 předcházel "pokusný" start nákladní lodě Progress, který 16. listopadu ověřil funkčnost rakety.

Zatímco v případě "čistých" zásob problémy nehrozily - krom ruských nepilotovaných lodí Progess vozí na Mezinárodní vesmírnou stanici náklad i americký Dragon a Cygnus (popřípadě existují i další moduly), pilotovanými loděmi dnes ze států spravujících stanici disponuje jenom Rusko.

"Tento start byl mimořádně důležitý hned z několika důvodů," hodnotí misi Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, "Tím hlavním bylo, že se jednalo o nezbytný předpoklad k tomu, aby ISS nezůstala neobydlená. Sojuz, který je momentálně u ISS se musí do konce prosince vrátit a pokud by se aktuální start nezdařil, musela by stanice zůstat dočasně bez posádky, což není vhodné."

Kosmické lodě Sojuz mají totiž svou životnost omezenou na půl roku – jinak hrozí přeměna peroxidu, paliva jejich manévrovacích trysek, na vodu, a tak znehybnění ovladatelnosti lodi. Jenže jiná loď momentálně posádky do vesmíru nevozí, a opuštění Mezinárodní kosmické stanice by bylo dlouhým a drahým procesem…

Výrobní chyba

Zdá se však, že černé scénáře jsou naštěstí za námi. Zpráva agentury Roskosmos, která byla zveřejněna 31. října, uzavřela říjnové selhání nosiče jako chybu během výroby. Zdá se, že za říjnovou nehodu při oddělení bočních urychlovacích bloků zřejmě mohl vadný senzor, pravděpodobně nefungující vlivem výrobního defektu bloku.

Senzor měl otevřít v horní části ventil, který při oddělení slouží jako tryska pro oddálení bloků od centrální rakety. Bez otevření ventilu došlo na nesprávné oddělení a kolizi s prvním stupněm. Ta vedla k nouzovému oddělení pilotované kabiny s Nickem Haguem (USA) a Alexej Ovčininem (Rusko). Při tom si oba muži "užili" přetížení 6,7 G. Vzdor nehodě však jak nouzové protokoly rakety, tak i ruské záchranné složky pracovaly přesně podle plánu.

Palubní video z říjnové nehody mise MS-10 - na havárii samotnou dojde v čase 01:23.

Velký rok pro pilotované lety

Potenciální krize přitom paradoxně nemohla přijít v horší okamžik – mezinárodní společenství je na ruských lodích závislé od roku 2011, kdy byly do výslužby poslány americké raketoplány. Za další půlrok však má již dojít na návrat letové redundance, Spojené státy se totiž dočkají návratu vlastních pilotovaných lodí.

Těmi se mají stát moduly Crew Dragon společnosti SpaceX a Starliner společnosti Boeing. Krom toho NASA vyvíjí i vlastní pilotovanou loď Orion, ta však nebude určena pro lety k Mezinárodní vesmírné stanici, ale mise hlouběji do kosmu.

Lze tak říct, že příští rok bude pro pilotované lety nejzajímavější minimálně právě od roku 2011. Stačilo však, aby vyšetřování Sojuzu ukázalo na vážnější problémy, posádka MS-9 by se musela vrátit na Zemi, a návrat na Mezinárodní kosmickou stanici by byl daleko dražším a komplikovanějším špásem. Urychlit přitom pilotovaný let Crew Dragon by v součtu mohlo přinést více škody nežli užitku.

Také Rusko přitom plánuje jednou své spolehlivé Sojuzy nahradit. Zajistit to má vyvíjený modul Federacija, který má nabídnout možnost obletu Měsíce, třicetidenní výdrž na oběžné dráze i kapacitu vynést až čtyři kosmonauty. Krom Roskosmu se na vývoji dílem podílí i Evropská kosmická agentura.

V době, kdy bude Federacija připravena k letu, však už může být poněkud zastaralá - na první let s posádkou se má totiž dojít nejdříve v roce 2025. Uspějí-li přitom smělé (jakkoliv ve svých ambicích diskutabilní) vize SpaceX, tou dobou už možná bude s lidmi létat i obří loď Spaceship až pro sto lidí…

Na start mise Sojuz MS-11 se můžete podívat v českém komentovaném přenosu na serveru Kosmonautix:

Tagy: kosmická loď Sojuz Mezinárodní vesmírná stanice ISS Vesmír věda a technika věda a poznání