Léto bylo v roce 2023 mimořádně horké. Nová studie publikovaná v časopise Nature ho označila za nejžhavější v posledních dvou tisíci letech. Jako hlavní příčinu podle očekávání určila spalování fosilních paliv a klimatický jev El Niño.

Již dříve meteorologové označili loňské léto za nejteplejší v historii měření a jinak tomu nebude ani letos. Meteorologická služba Evropské unie (EU) Copernicus označila za rekordní i letošní duben a očekává extrémní letní měsíce.

Nová studie zveřejněná v úterý sahá až do období před příchodem teploměrů a meteorologických stanic. Experti analyzovali rozsáhlý soubor dat s využitím důkazů z letokruhů stromů, upozornila americká televize CBS.

„Dává nám to úplný obrázek o přirozené proměnlivosti klimatu,“ vysvětlil Jan Esper, klimatolog z Univerzity Johannese Gutenberga v německé Mohuči a hlavní autor práce. Její výsledky jsou podle autorů alarmující.

Severní polokoule minulý rok zažila nejteplejší léto za poslední dva tisíce let, zjistili odborníci. Průměrná teplota od června do srpna 2023 byla o 2,20 stupně Celsia vyšší oproti průměru mezi lety 1 a 1890.

Od vrcholu římské říše nezažila Země tak horké léto, píše server ScienceAlert. Průměrná teplota překonala období mezi lety 1850 a 1900, pomyslnou dělící čáru před klimatickými změnami způsobenými člověkem, o 2,07 stupně.

Změna je naléhavá 

Na tuto dělící čáru odkazují tvůrci politik i vědci při řešení klimatických změn. Podle nové studie však bylo tohle období ve skutečnosti chladnější, než jsme si mysleli. Teplotní rozdíly mezi předindustriálním obdobím a letošním létem jsou proto ještě větší.

Esper vysvětlil, že v těch dobách ještě nebylo měření dostatečné. „Letokruhy to umí opravdu, opravdu dobře. Můžeme je použít jako náhradu i jako nápravu.“ Rozdíly mezi letokruhy nabízejí vědcům detailní pohled na klimatické rozdíly mezi jednotlivými roky.

Ještě dramatičtější rozměr výsledky dostávají v porovnání s rokem 536 našeho letopočtu – podle odborníků nejnáročnějším obdobím pro člověka, kdy klima ochladila série sopečných erupcí. Rozdíl mezi tehdejším a loňským létem činí 3,93 stupně.

Tým porovnal teploty z roku 2023 se studií, v které vědci rekonstruovali teploty za poslední dva tisíce let. Podílelo se na ní více než tucet výzkumných skupin, využívajících data z asi deseti tisíc stromů v devíti oblastech severní polokoule.

Vědci některé údaje získali z živých stromů, avšak většina z nich pocházela ze stromů mrtvých nebo z historických vzorků dřeva. Právě díky zahrnutí letokruhů obsahovala sada dat i období velkých sopečných erupcí ochlazujících globální klima.

Klima se sice mění přirozeně, za globální oteplování však podle Espera může lidské spalování fosilních paliv a klimatický jev zvaný El Niño, jenž dosáhl vrcholu letos na jaře, avšak jeho vliv je stále patrný a ovlivní i letošní léto.

„Skončíme s delšími a silnějšími vlnami veder a prodlouženými obdobími sucha. Pokud se podíváme na tento celkový obraz, uvidíme, jak naléhavé je, abychom okamžitě snížili emise skleníkových plynů,“ upozornil vědec.