"Ztráta krve je hlavní příčinou úmrtí u pacientů s těžkým traumatem, ale studie týkající se vztahu mezi různými typy krve a rizikem smrti traumatu jsou stále vzácné," vysvětluje Wataru Takayama z nemocnice Tokijské lékařské a zubní univerzity důvod svého zaměření na rozdíly mezi krevními skupinami. 

Se svým týmem analyzoval 901 případů pacientů s velmi těžkým poraněním a krvácením, které přijala dvojice nemocnic mezi lety 2013 až 2016. Jednalo se případy, u nichž byla vysoká šance smrti či trvalého poškození.

Data nakonec naznačila, že jejich zájem o "nulkaře" nebyl bezvýznamný - zatímco pacientů s krevním typem 0 podlehli svým zraněním ve 28 procentech případů, pacient se zbylými zraněními pouze v 11 procentech. Takový rozdíl nedává šanci statistické chyby. 

Proč tomu tak je, zatím není jasné - japonská práce studovala pouze statistická data, nikoliv mechanismy v pozadí. Sami autoři studie ale připomínají, že již starší práce naznačily jisté rozdíly mezi krevními skupinami. Ty mohou mít přímé klinické důsledky.

Především se v minulosti ukázalo, že pacienti s krevní skupinou 0 mají o 25 až 30 procent nižší hladinu glykoproteinu ovlivňujícího srážlivost, tzv. Willebrandova faktoru. Ten hraje rozhodující roli v zastavování krvácení skrze ovlivňování přilnutí krevních destiček k poškozeným cévním stěnám. 

To může v důsledku zřejmě zvyšovat i riziko vykrvácení. 

Korelace vs. kauzalita

Pokud patříte mezi "nulkaře", pak je především třeba říct, že není důvod k přílišné panice - jedna studie ještě nic neznamená. Teprve pokud potvrdí japonské závěry další výzkum, bude třeba situaci věnovat zvýšenou pozornost. Ani v takovém případě ale nemusí horší srážlivost v případě krvácení situace nutně znamenat prokletí krevního typu 0. 

Korelace mezi dvěma jevy (v tomto případě mortalitou vážných zranění a typem krve) totiž ještě neznamená nutně kauzalitu. Nejlogičtější spojnice mezi oběma jevy - tedy, že se krevní typ nula hůře sráží - nemusí být nutně ten nejsprávnější závěr. Představit si lze celou baterii dalších potenciálních potíží včetně těch nepřímých. 

Pokud však následné studie nevýhody krevního typu 0 potvrdí a vypátrají příčiny v pozadí, bude to znamenat pozoruhodné rozšíření našeho povědomí o lidském těle. V praxi by se mohla pacientům s krevním typem 0 na pohotovosti dostat i zvýšené pozornosti lékařů, snad podpořené látkami zvyšujícími srážlivost. To však odhalí až budoucí výzkum. 

Autoři publikovali svou studii v Critical Care.