Magnetické pole Země, které vzniká v jejím tekutém železném jádru, funguje jako štít proti kosmickému záření a nabitým částicím ze Slunce. Jeho oslabení proto může mít vážné důsledky nejen pro živé organismy, ale i pro satelity, které jsou kvůli vyššímu záření v této oblasti vystaveny většímu riziku poškození.

Nerozšiřuje se jednotně

Výzkum ukazuje, že oblast oslabení nad jižním Atlantikem se mění různě podle regionů. Zatímco u Jižní Ameriky je vývoj pozvolnější, jihozápadně od Afriky dochází od roku 2020 k rychlejšímu úbytku magnetického pole. Podle hlavního autora studie Chrise Finlaye z Dánské technické univerzity za to mohou zóny „obráceného toku“ na hranici mezi jádrem a pláštěm Země.

Pole na severu sílí

Zatímco nad Atlantikem štít slábne, jinde naopak zesiluje. Zejména nad Sibiří magnetické pole v poslední dekádě posílilo, zatímco nad Kanadou oslabilo. Tento posun souvisí i s pohybem severního magnetického pólu směrem k Asii, což má také významný dopad na navigaci.

Mise Swarm odhaluje, že zemské magnetické pole je dynamičtější, než se předpokládalo, a změny, které se odehrávají tisíce kilometrů pod našima nohama, mohou mít reálný dopad na technologie i život na povrchu planety.