Články s tagem: magnetické pole

Ocelový trup ponorky nepatrně ohýbá zemské magnetické pole, a přesně této drobné odchylky se od druhé světové války snaží využít lovci ponorek. Dosavadní senzory ale byly tak slabé, že letadlo muselo přeletět téměř přímo nad ponorkou, aby si odchylky vůbec všimlo. Kvantové senzory slibují tuto slabinu odstranit, otázka je jen o kolik, a jestli to skutečně stačí na to, aby se oceány staly průhlednými, jak varují někteří australští analytici.

Rádiový dalekohled v Jihoafrické republice poprvé v historii zachytil signál vysílaný přímo z planety mimo naši sluneční soustavu, ne z její hvězdy. Než se ale kdokoli začne těšit na mimozemšťany, je potřeba hned zchladit hlavy: jde o přírodní jev, který ale astronomům umožnil poprvé přímo změřit magnetické pole cizí planety.

Aby oběžná dráha družic příliš neklesala, používají malé motory, které se dělí na chemické a elektrické. První využívají spalovatelné palivo, které je urychlováno tryskou, zatímco druhé využívají elektrickou energii k proměně pohonné látky na kinetickou energii. Novozélandský start-up Zenno Astronautics přišel s další kategorií – trysky využívajícími supravodivé magnety.

Vědci z Hebrew University of Jerusalem právě rozmetali dlouho přijímaný předpoklad o tom, jak světlo ovlivňuje materiály — ukázali, že magnetická složka světla hraje aktivní roli při jeho šíření a interakci s hmotou. Nejde jen o drobnou korekci, ale o zcela nový pohled na základní fyzikální jev. Tento objev může mít zásadní důsledky pro optiku, spintroniku i kvantovou technologii.

Magnetické pole Země funguje jako neviditelný štít, který odklání nabité částice ze Slunce a chrání život na povrchu planety. Jenže tenhle štít má „promáčklinu“ nad Jižním Atlantikem – a nová data ukazují, že se tahle slabina rychle zvětšuje. Vědci varují, že to může znamenat stále větší potíže pro satelity, kosmické stanice i astronauty na oběžné dráze.

Evropští vědci varují, že slabá oblast zemského magnetického pole známá jako Jihoatlantická anomálie se za posledních jedenáct let dramaticky zvětšila. Podle analýzy dat ze satelitní mise Swarm, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), se od roku 2014 její plocha rozšířila o území odpovídající téměř polovině kontinentální Evropy.