Mise na Jupiterův měsíc Europa nabývá konkrétní obrysy
27. 5. 2015 – 14:45 | Vesmír | Lukáš Grygar | Diskuze:
Kdykoli přijde řeč na Europu, měsíc s oceánem ukrytým pod kilometry ledového příkrovu, je snadné se zasnít. Po včerejším oznámení NASA ale mise, o které se zatím spekulovalo jen ve sci-fi, získala reálné základy.
Ty představuje vědecký tým, navázaný na seznam zařízení, kterými hodlá NASA budoucí sondu naložit. A nebude to ledajaký náklad!
Celkem se jedná o devět přístrojů, sloužících ke sběru vzorků i preciznímu měření dat. Zkratky v závorkách vycházejí z původních anglických názvů, jejichž volný český překlad nabízíme:
- Plazmový magnetický hloubkoměr (PIMS)
Ve spolupráci s magnetometrem bude z magnetických siločar a plazmového proudění kolem měsíce odvozovat tloušťku ledového příkrovu, hloubku oceánu a také jeho slanost. - Magnetometr pro vnitřní charakterizaci Europy (ICEMAG)
Proklepne útroby měsíce multifrekvenčním elektromagnetickým signálem. - Mapovací spektrometr (MISE)
Prozkoumá složení Europy, identifikuje přítomnost organických sloučenin a chemických procesů, které se vážou k případné obyvatelnosti oceánu. - Snímkovací systém (EIS)
Fotograficky zmapuje většinu povrchu do padesátimetrového rozlišení. Samostatné snímky konkrétních oblastí pak dosáhnou rozlišení stonásobného. - Radar pro posouzení přechodu mezi oceánem a podpovrchovým ledem (REASON)
Jak název napovídá, radar se zaměří na vrstvu, kde zmrzlá krusta přechází v oceán. - Termooptický snímač emisí (E-THEMIS)
Detekuje teplo v širším spektrálním pásmu a bude vyhledávat aktivní oblasti, odkud z měsíce tryskají vodní páry. - Planetární spektrometr (MASPEX)
Zaměří se na zkoumání materiálu, vyvrženého do tenké atmosféry Europy. - Ultrafialový spektrograf (UVS)
Za pomoci podobných metod, jaké využívá Hubbleův vesmírný dalekohled, bude hledat oblaka vodní páry, unikající z povrchu, a provede rozbor jejich složení. - Analyzér povrchového prachu (SUDA)
I poslední jmenovaný přístroj bude bádat v atmosféře, kde ho čeká pro změnu pátrání po jemných prachových částečkách, ze kterých lze odvodit informace o povrchu měsíce.
Jak podotkl majitel nejslavnějšího účesu v kosmickém průmyslu Bobak Ferdowsi, člen nového týmu a veterán mise Curiosity, teď už jen zbývá tohle všechno napěchovat do jedné kastle a poslat tím správným směrem.
Do vývoje a stavby výše uvedených přístrojů investuje NASA v následujících třech letech 110 milionů dolarů. Zajímá vás přepočet na koruny? Necelé tři miliardy. Pro srovnání, cena stále nefunkčního tunelu Blanka vychází momentálně na krásných 45 až 60 miliard...