Mravenci jsou jedni z mála živočichů, kteří zachraňují své zraněné spolubojovníky. Podle nové studie publikované v časopise Current Biology dokonce provádějí amputace končetin, aby zabránili infekci v šíření do zbytku těla.

Mravenci druhu Megaponera analis zachraňují po nájezdech na termity své spolubojovníky aplikací antibiotik na rány. Jedná se o jednoho z mála živočišných druhů, u něhož vědci něco takového pozorovali. Dalo by si říci, že nám je v tomto ohledu podobný.  

Po těchto střetech zůstává na „bojištích“ mnoho raněných s utrhanými končetinami a velkými dírami v tělech. Zdraví jedinci je odnášejí pryč, aby se o ně postarali. Němečtí a švýcarští vědci teď popsali další způsob, jak o ně pečují.

Tento druh podává antibiotika raněným speciálními žlázami, ne každý druh však touto dovedností disponuje. „Chtěl jsem zjistit, jak se chovají mravenci, kteří nepoužívají antibiotika,“ vysvětlil Erik Frank z Julius-Maximilians-Universität Würzburg v Německu. 

Frankův kolega Dany Buffat ze švýcarské University of Lausanne si při laboratorním pozorování kolonií mravenců druhu Camponotus floridanus všiml něčeho zvláštního. Jeden z nich žvýkal končetinu svého kamaráda.

„Zpočátku jsem tomu nevěřil,“ přiznal Frank. „Myslel jsem, že se děje něco jiného. Možná si ten mravenec myslel, že útočí na nepřítele.“ Vědci pak analyzovali video záznamy a všimli si vícero stejných případů, píše web New Scientist.

Jednají, když to dává smysl  

Mravenci bez končetin se amputacím nebránili. Zajímavé bylo i to, že k tomu docházelo jen v případě poranění v horní části končetiny. Vědci proto způsobili infekci u 72 mravenců, polovině z nich amputovali postižené končetiny a sledovali, co se bude dít.

Úmrtnost po amputaci se snížila o 90 procent, což znamená, že chování mravenců zabraňuje v šíření životu nebezpečných patogenů. V případě poranění bérce však byla úmrtnost stejná jako u mravenců bez amputací.

Může to udávat fyziologie tohoto hmyzu. „Hmyz nemá srdce jako my,“ vysvětlil Frank. Krev pomáhá pumpovat několik svalů, přičemž vědci s pomocí mikro-CT skenů zjistili, že mnoho jich tento druh má právě v horních částech končetin.

To znamená, že když mravenec amputuje horní část končetiny zraněného, naruší tím svaly pumpující krev a zabrání tak v šíření infekce. Vědci si všimli, že mravenci skutečně amputují jen horní části končetin, nikoli spodní.

Tomera Czaczkese z německé University of Regensburg tohle pozorování opravdu překvapilo. Mravenci totiž provádějí amputace cíleně jen když to dává smysl. „Není to plošná amputace na jakékoli zranění.“

Ve skutečnosti nechápou, proč amputace funguje. „Mnohem pravděpodobnější je, že se jedná o vrozené chování,“ uvedl Czaczkese.