Zatímco my lidé jsme si zemědělství osvojili až relativně nedávno, mravenci nás v téhle činnosti předběhli o zhruba 50 milionů let. Konkrétně druh, kterému se v angličtině říká „leafcutter“, tedy něco jako „listorubci“.

Tihle šikulové totiž celý den čile porcují listy rostlin a těmi pak vyživují spřátelené houby. Jde o vzájemně prospěšný proces, ve kterém houby vyrábějí enzymy, se kterými poté mravenci rozkládají donesené listí.

zdroj: Flickr

Vědci ale nově zjistili, že zatímco prvních zhruba 30 milionů let mravenci pouze udržovali skromné houbové „farmy“ a nepouštěli se do žádných rozsáhlejších projektů, evoluce je nasměrovala k přenesení některých kompetencí na samotné houby, aby se mravenci mohli soustředit na donášku listí.

A stejně tak se i houby postupně přizpůsobily, respektive byly mravenci vlastně kultivovány do podoby, která dnes připomíná jeden velký a zcela provázaný systém. To má samozřejmě i svá úskalí: dotyčné druhy mravenců už se bez hub neobejdou a naopak.

Společně ale vykazují velkou odolnost vůči nemocem a z oblastí, kde rozjedou své farmaření naplno, je obtížné je hubit bez výraznějších ekologických následků. Zatímco u nás lidí, oplývajících individualitou, kolektivizace logicky selhala, v mravenčí jednotě se plány opravdu plní na 130 %.