Muž uložil mrtvou manželku do kryogenního spánku, aby začal nový vztah
23. 11. 2025 – 12:00 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
Tohle by klidně mohl být námět pro sci-fi film. Když v roce 2017 zemřela 49letá Zhan Wenlianová na rakovinu plic, její manžel Gui Junmin učinil v zármutku zoufalé rozhodnutí, které obletělo celou Čínu. Odmítl připustit smrt své manželky a místo toho nechal její tělo kryogenně zmrazit s nadějí, že jednou přijde technologie, která umožní její oživení. Wenlianová se tak stala první Číňankou, kterou vědci uchovali v kapalném dusíku při teplotách hluboko pod bodem mrazu.
Dnes, o osm let později, Junmin přiznává, že už ve skutečnosti není sám, což spustilo lavinu reakcí na čínských sociálních sítích, od pobouření po zmatek. Pro jedny je mužem, který se nedokázal vyrovnat se ztrátou. Pro druhé člověkem, který se provinil proti vlastní „legendě o věčné lásce“.
Wenlianová není jediná
Junmin uzavřel třicetiletou smlouvu se Shandong Yinfeng Life Science Research Institute a tělo své ženy nechal ponořit do dvou tisíců litrů kapalného dusíku. Zůstat tam má minimálně tři dekády. O tom, že by ji jednou šlo znovu „probudit“, neexistuje žádný důkaz. Moderní věda je v tomhle neúprosná – buněčné membrány při hlubokém zmrazení praskají a poškození tkání je prakticky nevratné. Přesto existuje po světě už kolem 600 kryogenně uchovaných lidí, kteří čekají na zázrak, jenž vůbec nemusí přijít.
Junmin po zmrazení manželky zůstal dva roky úplně sám. Tvrdí, že původně ani neuvažoval o tom, že by si někoho dalšího pustil do života. Změnila to až zdravotní komplikace. Prodělal prudký záchvat dny a uvědomil si, že pokud by se podobný stav opakoval a on by zůstal bez pomoci, mohl by doma klidně umřít a nikdo by se to nedozvěděl.
V roce 2020 začal chodit s jednou obchodní zástupkyní pojišťovny. Jejich vztah prý nebyl romantický, ale „praktický“. Oporu v ní ale našel – dnes mu pomáhá s chůzí po zákroku, při němž mu lékaři zavedli koronární stent. Žena se tak stala někým, bez koho se neobejde, ale koho zároveň, jak sám přiznává, stále nepouští do srdce.
„Nemůže nikdy nahradit mou ženu,“ říká Junmin v rozhovorech. „Nemůžu na minulost zapomenout. Ale zároveň musím žít dál.“
O volbě a nutnosti
Jeho slova vyvolala na čínském internetu bouři. Kritici tvrdí, že jeho údajná oddanost byla jen póza. „Navenek působí zničeně a oddaně, ale ve skutečnosti je to citový odstup,“ stojí v jednom z komentářů. Jiní mu vyčítají, že neměl podstupovat kryogenní experiment, pokud nebyl připraven žít jako „věrný strážce její památky“.
Když se odvrátíme od emocí, zůstává jedna jednoduchá otázka. Co vlastně znamená věrnost v situaci, kdy tělo člověka zůstává zmrazené v dusíku a možnost návratu je čistě hypotetická? A jak dlouho má vůbec truchlení trvat?
Junmin si na to již odpověděl sám. Tvrdí, že svou ženu nepřestal milovat. Zároveň ale dodává, že život ve dvou je někdy nutnost, ne volba.
Přesně v bodě, kde se protíná lidská zranitelnost, naděje a chladná věda.