Může kryospánek fungovat? Vědci dosáhli překvapivého pokroku
21. 3. 2026 – 15:30 | Nedd | Radek Chlup |Diskuze:
Kryospánek je zatím jedním velkým sci-fi. Vědci jsou ale stále blíže k přeměně tohoto snu v realitu. Pokrok nyní učinil německý tým z Erlangensko-norimberské univerzity v Německu. Úspěšně zmrazil a následně rozmrazil mozky myší, aniž by došlo k jejich poškození.
Ve filmech působí kryospánek snadno proveditelně, ve skutečnosti ale představuje obrovskou výzvu. Bavíme se tady o zmrazení organismu. Buněčné stěny v organických tkáních mohou protrhnout ledové krystaly. A to je jen špička ledovce, kterému experti čelí.
Na astronauty v hlubokém kosmu číhá smrtelné nebezpečí
zdroj:
Pixabay
„Kromě ledu musíme zohlednit i několik dalších faktorů, včetně osmotického stresu a toxicity způsobené kryoprotektanty,“ vysvětlil hlavní autor studie Alexander German.
Jeho tým se chtěl vyhnout tvorbě ledových krystalů. Provedl tedy vitrifikaci, při níž se látka (v tomto případě tkáň) nezmění na led, ale ve sklo. Do kryokonzervačních chemikálií vnořil malé, 350 mikrometrů tenké řezy myších mozků a extrémně rychle je zmrazil při teplotě minus 196 stupňů Celsia. Zmražené zůstaly od deseti minut do sedmi dní.
Přežily a nejen to
Průzkum pod mikroskopem ukázal zachování neurálních a synaptických membrán. Neurony do značné míry stabilně reagovaly na elektrické podněty. Jinými slovy, mozky zůstaly nepoškozeny a po rozmrazení se obnovily jejich funkce.
Vědci chtějí metodu otestovat na lidských tkáních. Třeba jednou skutečně budou astronauti v kryospánku zdolávat vzdálený vesmír bez negativního vlivu mikrogravitace na organismus. Zjištění je šak důležité hlavně pro nalezení způsobu, jak ochránit mozek po těžkém zranění nebo zachovat dárcovské orgány po dlouhou dobu nepoškozené.