Naděje pro neplodné: Vědci poprvé vypěstovali dospělé lidské vajíčko

- Technologie autor: Ladislav Loukota

Neplodností je u nás postižena až pětina párů, ve více než třetině případů je přitom dána zdravotním problémem na straně u ženy. Jednou z možností, jak vzrůstající trend otočit, nabídla Edinburgská univerzita, při níž se podařilo poprvé v laboratoři vypěstovat nová lidská vajíčka.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Public Domain Dedication

Rakovina vaječníků je dnes pro ženy velkým strašákem, krom rizika úmrtí totiž výrazně zvyšuje riziko neplodnosti. Stávají postupy tomu čelí jenom omezenými prostředky. Existuje možnost část vaječníků před chemoterapií pacientce odebrat a po vyléčení nádorového onemocnění vrátit. To však zároveň zvyšuje šanci, že spolu s tím dojde i na obnovení nádorového onemocnění jako takového. 

Edinburgská studie proto přichází se zcela novou možností, jak pacientkám s rakovinou zvýšit šance na budoucí plodnost. Vědci během své studie odebrali pohlavní vajíčka během nejranější fáze jejich vývoje a později je ve zkumavce nechali dorůst do fáze, kdy mohla být oplodněna. Takováto vajíčka by poté mohla být bezpečně uskladněna pro budoucí použití s výrazně menším rizikem znovunavrácení rakoviny než v případě implantování části vaječníků. 

Záloha pro případ nemoci

Metoda spoléhá na postupné precizní vypilování látkových směsí, v nichž vajíčka mohou dozrát do požadovaného stavu. Různé fáze růstu vajíčka vyžadují různé kultury.

Pro aktuální práci darovaly vajíčka různé ženy, které podstoupily rutinní operace. Z etických důvodů tedy nedošlo na přímé otestování, zdali by vajíčka po zpětné implantaci mohla sloužit ke svému účelu. Předešlé testy na myších ale prokázaly, že minimálně u zvířat může identická metoda vést k početí a porodu zcela zdravého potomstva. 

"Schopnost plně vyvinout lidská pohlavní vajíčka v laboratoři rozšiřuje škálu možných způsobů léčby neplodnosti," sdělila profesorka Evelyn Tyllerová z Edinburgské univerzity, "Momentálně optimalizujeme podmínky, které růst vajíček podporují, a zároveň studujeme, jak zdravá jsou. V případě regulačního povolení bychom také rádi zjistili, jestli mohou být (i v případě lidí) skutečně oplodněna."

Moderní medicínské postupy dávají již dnes při léčbě neplodnosti pacientům značné možnosti. Široce rozšířené genetické testování by například v dohledné budoucnosti mohlo řadu případů neplodnosti řešit skrze včasné "zálohování" zdravých pohlavních buněk u pacientů se zvýšenou pravděpodobností vzniku komplikací. 

Kladivo na neplodnost

Pouze u prevence však nemusí zůstat. Jsou tomu dva roky, co se narodilo první "dítě tří rodičů" vzniklé kombinací genetického materiálu trojice lidí. V širší budoucnosti se otevírají i šance na transplantace dělohy nebo přímo "nadesignování" lidského zárodku z nuly. 

"Svatým grálem" léčby neplodnosti je pak možnost vytváření vajíček přímo z kmenových buněk. Tyto přitom mohou být přeměněny i z běžných kožních buněk. Metoda by mohla sloužit nejen k produkci zdravých vajíček, ale i zdravých spermií, čímž by potenciálně měla šanci neplodnost šmahem vyřešit. 

Vědecké týmy na podobné terapii experimentálně již pracují. Postup ovšem paradoxně zpomalují regulační a etické bariéry. Otázka, do jaké míry máme do procesu rozmnožování zasahovat, je totiž ve světě vědy i mimo ni stále notně ožehavá. 

Aktuální čínský náskok v řadě genetických studiích ale naznačuje, že se tímto rébusem nebudou všechny státy světa zabývat stejnou měrou. A jakmile bude jednou džin vypuštěn z láhve, může to znamenat zásadní změny léčby neplodnosti po celém světě. Spolu s tím se ovšem mohou objevit i negativnější využití technologie.

Tagy: sex neplodnost věda a poznání vědecký výzkum a studie

Zdroje: vlastní