Každému Američanovi, jenž při sledování zpráv žertuje o výletu do vesmíru, aby unikl od reality co nejdál, nabízí Úřad pro letectví a vesmír (NASA) záchranné lano. Hledá čtyři dobrovolníky pro testování života na rudé planetě. 

Vybraní dobrovolníci stráví dvanáct měsíců v simulaci Marsu (Mars Dune Alpha) o rozloze zhruba 158 metrů čtverečních v rámci mise CHAPEA (Crew Health and Performance Exploration Analog), uvedla televize CBS. 

Prostředí rudé planety NASA vytiskne v 3D tisku. V Johnsonově vesmírném středisku v texaském Houstonu tak vytvoří svůj vlastní malý Mars a zájemci se tak ocitnou v kůži astronauta Marka Watneye, jenž se ve filmu Marťan snaží na jeho povrchu přežít. 

NASA slibuje věrohodné marťanské podmínky a „astronauti“ budou provádět úkoly jako při skutečné misi. Simulované prostředí má zahrnovat jak prostor pro bydlení, tak pro práci, napsal deník The Guardian. 

Vyjma vlastního obytného a pracovního prostoru bude mít každý člen týmu i lékařskou stanici, společenské prostory, kuchyňku a stanici pro pěstování potravin. Tým bude mít jen velmi omezené zdroje – stejně jako na Marsu. 

Dobrovolníky čekají simulované procházky a údržba prostředí. Celý rok přitom budou izolováni od vnějšího světa. Ve skutečnosti ale není program určen pro každého, NASA samozřejmě má na kandidáty přísné požadavky. 

Nepřátelské prostředí 

Uchazeči ve věku přes 30 let a mladší než 55 let musejí být Američany nebo mít v USA trvalý pobyt. Podmínkou je anglický jazyk a nekuřáctví. Program je vhodný pro jedince toužící po dobrodružství, chtějící se podílet na přípravě návratu člověka na Mars. 

NASA pokládá za klíčové i vzdělání uchazečů. Nutné jsou zkušenosti v oboru a vzdělání v oblasti inženýrství, matematiky, biologie či jiných vědních oborech. Vítány jsou i pilotní zkušenosti. Zájemci se mohou hlásit do 2. dubna. Mise začne na jaře 2025. 

Na povrchu Marsu nikdy žádný člověk nestanul. Průzkum zatím provádějí pouze rovery, například Perseverance, které tam hledají stopy po vodě – a tedy i prehistorickém mikrobiálním životě. Kolem planety proletělo i několik sond. 

Astronauty nečeká na Marsu procházka růžovou zahradou. Oproti misím na Měsíci budou čelit nejednomu nebezpečí. Jedná se totiž o prostředí nepřátelské vůči životu. Teploty tam dosahují až 70 stupňů Celsia a klesnout mohou až na -225 stupňů Celsia. 

Mars nemá magnetické pole. Na povrchu by astronauty zabily obrovské dávky kosmického a slunečního záření. Žít budou muset v jeskyních a lávových tunelech nejméně dva metry podzemí, kde budou chráněni i před prachovými bouřemi. 

Atmosféra je nedýchatelná a krajina skalnatá. Ostré kameny mohou proříznout skafandr, astronaut se v tom případě může udusit. I marťanský elektrostaticky nabitý prach je toxický. Jedna věc je bezpečně dopravit lidskou posádku na Mars, druhá zajistit její přežití. 

Marťanský mor 

Panují rovněž obavy, že na Marsu život existuje a nechoval by se k nám zrovna přátelsky. Tento strach poprvé přiznal v roce 1973 astronaut Carl Sagan ve své knize. Podle něj se mohou na Marsu nacházet patogeny, které by navrátivší se astronauti zanesli na Zemi. 

Sagan napsal, že pravděpodobnost existence takových patogenů je malá, pokud by se ale potvrdila, mohl by na naší planetě vypuknout „marťanský mor“, jenž by ohrozil životy miliard. Zdravotní problémy mohou potkat i tým na povrchu rudé planety. 

Podle jedné studie vědců z Australské národní univerzity mohou mít astronauti po šesti až sedmi měsících cesty v podmínkách mikrogravitace problém přizpůsobit se podmínkám Marsu. Mikrogravitace vede k řídnutí kostí a svalové hmoty a k „lenosti srdce“. 

Další problém – o zhruba 20 minut opožděná komunikace mezi Zemí a Marsem. Pokud by některý z astronautů například během výstupu z kosmické lodi omdlel, případně by potřeboval akutní lékařskou pomoc, nikdo by mu nepomohl. 

Proto jsou důležité studie marťanského povrchu, tamních podmínek, vlivu kosmického a marťanského prostředí na lidský organismus a cvičení v simulacích.