Podle důkazů shromážděných evolučními antropology Colinem Shawanem ze švýcarské Univerzity v Curychu a Danielem Longmanem z anglické Loughborough University předbíhá biologickou evoluci technologická a enviromentální transformace.

Každý den řešíme věci, které nás nervují. Může jít i o nepatrné spouštěče nevědomého stresu, jako je přeplněná poštovní schránka, hluk na staveništi nebo nestíhání termínů v zaměstnání. Musíme být v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně.

Jenomže tak to v dávných dobách nebylo. „Byli jsme dobře přizpůsobeni k tomu, abychom se vyrovnali s akutním stresem, abychom se vyhnuli predátorům nebo se s nimi utkali,“ uvedl Shaw. „Bojovali jsme, nebo jsme utekli.“

Lev znovu zmizel, dnes je to jinak

„Klíčem je, že lev znovu zmizel. Takové úsilí zaručilo naše přežití, ale bylo velmi nákladné a vyžadovalo dlouhou rekonvalescenci.

Náš organismus má několikrát denně pocit, že svádíme boj se lvem, který nikdy nemizí. Potenciálně to může způsobovat škody, jako jsou zhoršující se kognitivní schopnosti, autoimunitní onemocnění a klesající míra porodnosti.

Všechny možné stresory od umělého světla po vystavení mikroplastům a sedavý životní styl různými způsoby poškozují naše zdraví.

Jelikož dostává náš organismus signály, jako bychom čelili jednomu lvu za druhým, výsledkem jsou velmi silné reakce nervového systému, žádný útlum.

Autoři článku doporučují upravit životní návyky ve městech na méně hektické a trávit více času v přírodě.