Vápníku vděčíme za život, bez toho prvku bychom nedrželi pohromadě. Dodává pevnost našim kostem i zubům. Vápník je také nepostradatelný pro schránky měkkýšů i skořápky vajec ptáků.

Měření astronomů ukazují, že bezmála padesát procent vápníku ve vesmíru vznikla při výbuších umírajících hvězd – v supernovách. Exploze rozprášila vápník do mezihvězdného prostoru v galaxiích, do planetárních systémů, a nakonec i do našich těl.

To znamená, že naše zuby a kosti jsou z podstatné části vytvořeny z mrtvých hvězd.

Mechanismus vzniku vápníku však zůstával tajemstvím. Až nedávno, analýzou supernovy mimořádně bohaté na vápník, výzkumníci z několika vědeckých institucí dospěli k poznání, jak se tento prvek v umírající hvězdě vytvoří.

Teleskop SOAR v chilské oblasti Cerro Pachón, z jehož dat astronomové vycházeli při analýze supernovy bohaté na vápník. | zdroj: Aaron M. Geller/Northwestern University

Zmíněnou hvězdou byla supernova SN 2019ehk. Poprvé ji zaznamenal loni amatérský astronom Joel Shepherd. Nacházela se v Messierově galaxii vzdálené 100,5 milionu světelných let od Země.

Vědci při analýze využili data z teleskopů po celém světě, zejména však z observatoře SOAR v chilské oblasti Cerro Pachón. Pozorovali vysokoenergetické rentgenové paprsky od umírající hvězdy. Paprsky se srážely ve vnějším plynném obalu, který hvězda odhodila.

Vzájemné působení mezi vyzařovaným materiálem a vnějším plynovým pláštěm vytvořila prostředí s vysokou teplotou a tlakem. V něm zažehla jaderná reakce, při které se vytvořil vápník. Po výbuchu hvězdy se vápník a další materiál rozprášil po vesmíru.

Umělecké zobrazení supernovy 2019ehk. Žlutá šipka ukazuje na oblast bohatou na vápník a fialová na pásmo, ze kterého vyzařují rentgenové paprsky. | zdroj: Northwestern University

Supernovy bohaté na vápník jsou vzácné. Astronomové jich dosud sledovali devět. Zmíněná SN 2019ehk platí za výbuch, který z pozorovaných supernov uvolnil největší množství vápníku. lze předpokládat, že procesy, které v ní nastaly, jsou typické také pro některé další umírající hvězdy.

„Víme, že velké supernovy produkují vápník. Sledovaná SN 2019ehk ho však vytvořila takové množství, které jsme dosud nezaznamenali,“ cituje web NationalAstro chilského astronoma Régise Cartiera, který se na výzkumu podílel.

Studie supernovy SN 2019eh byla publikována v magazínu The Astrophysical Journal.

zdroj: YouTube