Mnoho lidí užívá jogurty nebo probiotické doplňky s očekáváním, že bakterie Lactobacillus přinesou prospěch střevnímu zdraví. Nový výzkum však přináší překvapivou zprávu: některé běžně považované za „dobré“ bakterie mohou ve specifických podmínkách infekci spíše podpořit než potlačit.

Experiment s myšími modely ukázal, že Lactobacillus acidophilus, lidsky populární probiotická bakterie, usnadňuje klíčení a šíření patogena Clostridioides difficile ve střevech zvířat, která prodělala antibiotickou léčbu. To je alarmující, protože C. difficile může vést k vážným průjmovým onemocněním a stojí za mnoha nemocničními komplikacemi. Naproti tomu jiný kmen, Lactobacillus gasseri LG-36, funguje jako silná obrana, která patogena buď přímo potlačí, nebo mu zabrání ve vstupu – myši, které LG-36 dostaly, byly výrazně odolnější vůči infekci.

Mechanismus rozdílného působení těchto dvou kmenů je překvapivý. Lactobacillus gasseri LG-36 disponuje geny pro produkci antibakteriálních peptidů, které přímo brání C. difficile v množení. Navíc podporuje růst bakterií rodu Muribaculaceae, které si konkurují o stejný živinový prostor s C. difficile, takže mu „ukradnou“ potravu a znemožní mu kolonizovat střeva. Oproti tomu Lactobacillus acidophilus rozkládá bílkoviny na aminokyseliny, jež C. difficile využívá jako výživu – čímž infekci paradoxně přispívá (Science News).

Autoři studie ale upozorňují, že výsledky z myší nemusí být zcela přenosné na lidi. Uvažované rozdíly mezi kmeny i jejich efekt závisí na konkrétním složení střevního mikrobiomu a zdravotním stavu hostitele. Navíc obecné označení „probiotika“ může být zavádějící – různé kmeny Lactobacillus se chovají velmi odlišně, a ne každý je stejně prospěšný [Science News].

Tato data nabourávají standardní představu, že všechny probiotika, zejména obsahující Lactobacillus, jsou inherentně bezpečné a přínosné. Empirická data potvrzují přínosy v případě imunomodulace či úlevy od gastrointestinálních obtíží, avšak upozorňují na riziko u pacientů s oslabenou imunitou, po antibiotikách nebo při dlouhodobé hospitalizaci. Příležitostné případy bakterémie či infekcí spojených s probiotiky, ačkoli vzácné, se již objevují v literatuře Healthline – rizika nebo Canadian Public Health – Lactobacillus infekce.

Stručné shrnutí:

• Lactobacillus gasseri LG-36 působí ochranně vůči C. difficile.

• Lactobacillus acidophilus může infekci usnadnit.

• Efekt závisí na konkrétním kmeni, stavu mikrobiomu a hostiteli.

• Výsledky platí pro modely na myších; lidé potřebují další výzkum.

Z hlediska rizikových skupin je třeba zvýšená opatrnost. U osob s oslabenou imunitou, hospitalizovaných nebo po operacích mohou probiotické bakterie dokonce způsobit bakteriální infekce, přesuň z gastrointestinálního traktu do krevního oběhu – byť vzácně, může vést až k život ohrožujícím stavům MDPI – bacteremie.

Pro veřejnost je důležité vědět, že:

• Probiotika nejsou univerzální řešení a mohou mít vedlejší účinky.

• Volba konkrétního kmene je zásadní – některé mohou být výrazně prospěšné, jiné škodlivé.

• U zdravých jedinců s dobře fungujícím imunitním systémem je riziko nízké, ale při zdravotních obtížích je třeba konzultovat odborníka.

Na závěr je nutné zdůraznit, že probiotická terapie má stále velký potenciál pro léčbu střevních, ženských a imunologických onemocnění. Například Lactobacillus crispatus ve formě LACTIN-V se testuje jako adjuvantní léčba bakteriální vaginózy či opakovaných infekcí močových cest [Wikipedia – LACTIN-V]. A genera jako L. lactis či L. reuteri dokazují pozitivní výsledky v oblasti zánětlivých onemocnění či posílení imunity [Frontiers – probiotic review].

Poučení? Prospěšnost probiotik závisí na výběru správného kmene a kontextu použití. Jedno platí vždy: nikdy ne všechny bakterie jsou stejné, a ve světě mikrobů může jeden „dobrý“ druh přinášet i rizika.