Prudké vytržení ze sna, namísto tepla deky krutý mráz nového dne. Ať už jste do školy vstávali za kokrhání kohouta nebo kokrhání chytrého telefonu, nejspíš to nebyl zážitek, na který byste si v mládí potrpěli. A současná medicína s vámi souhlasí.

Podle doporučení, které nově vydala Asociace amerických pediatrů, nemají být děti hnány do škol tak brzo, jak bývá ve zvyku nejenom v Americe. Změny, které dospívající tělo podstupuje, se totiž promítají i do spánkového režimu, který je příliš brzkým vstáváním negativně nabouráván.

zdroj: Flickr

Starostlivého rodiče okamžitě napadne, že řešením je prostě neponocovat, ale náctiletí mají sklony k ponocování nejenom ze vzpurného, ale především z biologického hlediska. Pediatři zdůrazňují, že mladé tělo potřebuje mezi osmi a půl až devíti a půl hodinami spánku, což je číslo, které s časnou školní docházkou pochopitelně koliduje.

Podle průzkumů se v Americe dostává akurátního spánku jen jednomu z pěti studentů a skoro polovina dětí spí méně než osm hodin denně. S vyššími ročníky se pak situace jenom zhoršuje a má dopad jak na prospěch, tak na fyzické i duševní zdraví dítěte.

Řešení? Posunout začátek školního dne alespoň o půl hodiny, ideálně ale o celou hodinu. Zdá se tedy, že kdokoli někdy v životě škemral „Ale mami, ještě chvilku!“, měl ve skutečnosti na své straně nejenom ranní lenost, ale také biorytmy.