Nejstarší dochované značky mění pohled na naše předky
4. 12. 2014 – 21:00 | Člověk | Lukáš Grygar | Diskuze:
Přes sto let se bez povšimnutí povalovala v muzeu. Škeble ze sbírky nizozemského paleoantropologa Eugèna Duboise, objevitele druhu Homo erectus, ale ukrývala nález, který možná zásadně promění povědomí o schopnostech našich pravěkých předků.
Před sedmi lety zaujala dávná škeble mořskou bioložku a zároveň archeoložku José Joordensovou z univerzity v Leidenu. V rámci svého pokusu rekonstruovat prostředí, v jakém Duboisem objevený druh žil, procházela celou sbírku kus po kusu a nechala jednotlivé položky fotograficky zdokumentovat.
A právě fotograf si u jedné konkrétní škeble povšiml sice matných, ale jinak podezřele pravidelných značek. Když si Joordensová fotografie prohlédla, nejprve ji napadlo, že musí jít o náhodnou stopu nějakého zvířete, případně o linky, vyryté až někým v muzeu.
Po několikaletém výzkumu ale došla spolu s dalšími vědci k závěru, publikovaném v aktuálním vydání časopisu Nature. Značku vytvořil pravěký člověk a muselo k tomu dojít někdy v období mezi 430 000 až 540 000 lety.
Zatím nejstarší podobné značky se přitom dochovaly v jihoafrické jeskyni Blombos – a ty jsou staré „pouhých“ sto tisíc let. Více než čtyřnásobné stáří linek na škebli, pocházející z Jávy, by znamenalo jediné: naši předkové se vyvíjeli daleko pozvolněji, než bylo předpokládáno, a k nárůstu jejich tvořivosti nedošlo skokově.
Reakce na objev se ale různí. Homo erectus byl druh, pokrývající přes milion let historie a hned tři kontinenty, takže jediná škeble zdaleka nestačí. Mohla by nicméně inspirovat další výzkumníky, aby znovu prosmejčili zdánlivě nudné muzeální sbírky.